Přepis: Jak to vidí Jan Pačes – 1. prosince 2012

1. prosinec 2022

Hostem byl molekulární genetik Jan Pačes. 

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bude půl deváté. Zita Senková vás vítá u pořadu Jak to vidí. Přeji všem dobrý den, jsem ráda, že naše pozvání přijal genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. Ráda vás vidím. Dobrý den.

Jan PAČES, molekulární biolog
Dobrý den.Zamyslíme se například nad tím zda jak planeta Země uživí 8 miliard lidí. Jaký smysl dává státní politika nulové tolerance proti covidu 19, proti které Číňané protestují. Přeji nerušený poslech.Na světě žije už přes 8 miliard lidí. Překročení nového milníku oznámila nedávno Organizace spojených národů, která globálně mapuje statistiky porodnosti a úmrtnosti. Pane Pačesi, si co jste si řekl, když jste toto číslo slyšel. Dovedeme si to vůbec představit.

No právě jde o to si to představit, takže jsem pochopitelně hned šel do historie. Zjistil jsem, že když jsem se narodil, tak na tyhletý planetě ještě nebyly ani 4 miliardy, takže jenom za můj život je to více než zdvojnásobilo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A vy jste mladý muž.

Jan PAČES, molekulární biolog
Já ještě jsem přece jenom na sklonku života, takže to, ten nárůst je opravdu bezprecedentní. A myslím si, že i řada těch věcí, kterou dnes vidíme jako i nás, tak to jsou trošku následky toho, že už těch lidí je tolik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázky. Tam je celá řada. Co to pro lidstvo znamená, co si vlastně odnést z této informace, kam jsme se dostali v té populační explozi, zejména země s průměrně mladou, velmi mladou nebo naopak stárnoucí populací řeší a řešit budou, díky jakým zdrojům vůbec tady naše planeta Země uživí, co je podle vás, když ještě zůstaneme u té samotné zprávy, u toho sdělení toho počtu, co je rub a líce vůbec této informace.

Jan PAČES, molekulární biolog
No nejsem ten molekulární genetik tak líc je to, že teda se člověk ukázal jako opravdu mimořádně zdařilý výtvor přírody. Podařilo se nám teda tu planetu obsadit celou. Takže to je ten obrovský klad a vlastně to že jaksi jsme ukázali, že, že teda to umíme, ale nevýhoda je pochopitelně, že si vyčerpáme zdroje. Ono ten počet těch lidí to ten nárůst má 2 takové aspekty, nebo sestává ze dvou věcí. Jednak to samozřejmě porodnost, což je prostě pořád ještě na světě ne třeba v České republice, ale jinde jsou země, kde se rodí hodně dětí. Ale taky významným prvkem je to, že se prodlužuje hodně délka a očekávaná doba dožití, délka života, takže ta populace celosvětově stárne, a to má zase ty konsekvence třeba nároku na zdroje, protože to, že žijeme déle, tak to je díky tomu, že o sebe lépe pečujeme, že všichni chceme mít zdravé potraviny, zdravé ovzduší a odpovídající léčbu. No, a to ta medicína v tomhle tom případě stojí samozřejmě víc a víc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Otázka je, jak už jste vlastně naťukl, zda planeta uživí takovou populaci už vlastně v historii vidíme, jak se opakuje, jak lidé válčili, také o různé zdroje i v důsledku toho, změn klimatu a podobně, také dochází k migraci.

Jan PAČES, molekulární biolog
Tady je snad dobrá zpráva, že ten ta, to zrychlení, které dosud bylo v tom počtu lidí na Zemi, tak snad už začíná mít obrácenou křivku. Tato poslední miliarda u nás trvá 11 let, ta předcházející miliarda trvala myslím 12 nebo 13, takže pořád se to ještě zrychluje, ale ta křivka už začíná mít ten trend, jako, že se ohýbá dolů. A nepředpokládá se, že ty scénáře současné jsou, že by nás mohlo být tak maximálně třeba 10 miliard. A to je teda ta dobrá zpráva, že to by ještě ta planeta mohla udržet. Samozřejmě udrží to za cenu, že s ní budeme správně zacházet. Tady zase přichází náhradu ta genetika, budeme potřebovat mít prostě plodiny, které dokáží to velké množství lidí uživit, a samozřejmě nesmíme si tu frontu rozbít no. To se dostáváme k té klimatické změně, protože když si ji rozbijeme, tak prostě toho životního prostoru nebude dost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem nevím, do jaké míry jste sledoval, pane Pačesi, nedávný velký mezinárodní summit v Egyptě. Přinesl z vašeho pohledu něco zásadního, právě co se týče budoucnosti klimatu, možná i v kontextu toho nárůstu populace.

Jan PAČES, molekulární biolog
No pro mě tam byla ta důležitá věc. Vy jste už to zmiňovala. My právě ta migrace, my musíme s tou. Vzhledem ke klimatické změně a i vzhledem k tomu, že ten nárůst obyvatel není na zemi rovnoměrně rozvrstven, takže lze předpokládat nebo je v podstatě jisté, že bude docházet k dalším migračním vlnám, což je možná pro člověka jako pro druh hrozně důležité. Člověk je v tomhletom vlastně zajímavá, zajímavé zvíře, protože my jsme ukázali tu naši úspěšnost, a to nemluvím o posledních tisíci letech, ale i předtím. Opravdu ten člověk vyšel z Afriky a dokázal obsadit všechny, všechny kontinenty dokázal. Dokážeme žít u moře, dokážeme žít v zimě, ve výškách. Prostě obsadili jsme všechny ty životní niky. To neumí moc druhů. No a jedna z velkých zajímavostí je, že přestože nás je 8 miliard, tak jsme pořád všichni ještě jeden druh, to znamená, že ať se potkáme s kýmkoliv, tak ještě spolu můžeme mít děti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A jak dlouho bude ještě existovat člověk jako druh.

Jan PAČES, molekulární biolog
No to je, to je zajímavá věc. My bychom to biologicky moc neočekávali, ono v té přírodě to je tak, když nějaký druh takhle expanduje, tak, když se dostane do jiného prostředí, tak se tomu prostředí začíná přizpůsobovat a časem, když ty 2 skupiny jsou oddělené, tak časem prostě se přizpůsobí lépe tomu prostředí, ve kterém žijí a časem vzniknou 2 druhy. A to vidíme během historie, takhle vlastně vznikly všechny ty druhy. U člověka se to stalo také. Z té Afriky před námi, před půl milionem let putovali neandrtálci a teprve potom vlastně ten náš předek, takže i to se dělo, ale ta migrace je pravděpodobně ten důvod, proč jsme všichni zůstali příbuzní, protože to lidstvo nezůstává sedět na jednom místě. Ale pořád se po té planetě pohybuje a míchá a díky tomu jsme všichni pořád příbuzní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co tento populační nárůst, pane Pačesi, může znamenat pro člověka jako pro druh z toho genetického nebo biologického hlediska. Když ta populace říkáte, ty odhady, by se mohla dostat až na 10 miliard, tak budeme se muset my, respektive člověk ještě nějak adaptovat na ty nároky, které čekají lidi?

Jan PAČES, molekulární biolog
Určitě máme vlastnosti, které už se v tom současném světě úplně nehodí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Například.

Jan PAČES, molekulární biolog
No, třeba všichni špatně vidíme, protože my jsme byli zvyklí nebo ten náš zrak jsme vlezli komodo do dálky vlastně tam, kam se naši předci dívali, tak to všechno bylo na horizont. Něco ulovili na dálku, prostě na kilometry. Dneska naprostá většina lidí se kouká na 30 cm na obrazovku nebo na knížku a nebo jsou v místnostech, které mají pár metrů. Vlastně, do dálky my se vůbec nekoukáme. No a proto nám všem, tak se kazí oči hodně, protože prostě na to nejsme postavení, takže určitě do moderního světa bychom potřebovali možná některé vlastnosti jiné. Ale problém je, že nás je tolik a vlastně vznik nové vlastnosti u takového druhu je obtížný, protože i když by se tady narodil někdo, kdo by náhodou získal skvělou vlastnost, tak, aby to rozšířil do celého lidstva na těch 10 miliard to je prostě nemožné. To se dá dělat malých skupinkách, takže z hlediska biologie je to vlastně zajímavá věc, jak se s tím lidstvo vypořádá, my to zatím řešíme spíš tím, že ty naše nedostatky nebo vlastnosti, které kdysi byly možná důležité, ale dnes možná tak už dobré nejsou, takže je, takže je nahrazujeme třeba tou medicínskou léčbou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Budeme moci pokračovat v tom aktuálním životním stylu?

Jan PAČES, molekulární biolog
To na to nejsem odborník, ale co jsem tak pochopil z té konference, tak nebudeme. Spotřebováváme příliš mnoho, teda zejména tady v tom našem civilizačním prostoru, kdyby takhle chtěli žít všichni lidi na planetě, což samozřejmě chtějí, tak to by nešlo. Takže k nějakému omezování třeba energií bude muset dojít, to je jasná věc.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tak vidí budoucnost molekulární genetik z Akademie věd Jan Pačes.

Jak se pane Pačesi ta rostoucí populace na planetě Země promítne do světa virů, do jejich existence, co pro viry bude znamenat právě situace, ke které už dochází. Ještě dojde. Změny klimatu, migrace atd.

Jan PAČES, molekulární biolog
No ano, to je, to je téma, které teď hodně diskutováno. A důvodem je to, že když si vezmeme celkovou masu toho všeho živého, co na zemi je, tak ten člověk tam začíná dominovat teda respektive ne v celkové té mase, ale v těch zvířatech, třeba v savčích, tak 96 % váhy všech savců dělá člověk a jejím domestikovaná zvířata. 96 %. Tolik prostě nás je. Ono v té celkové přírodě pořád rostlin je mnohem víc. Všech zvířat je, já nevím, 2 giga tuny uhlíku a rostliny 450 giga tun uhlíku, takže pořád jsme jakoby ta menšina a i hmyzu je víc než lidí na váhu. Ale z hlediska těch savců ten člověk skutečně dominuje. No a pochopitelně, že viry, které potřebují nějaké hostitele, no tak nejlépe se budou šířit ty kteří mají hodně hostitelů, tak to se týká i člověka, ale hlavně se to týká těch domestikovaných zvířat. Ono to neplatí jenom pro savce. To platí u ptáků, taky 60 % všech ptáků jsou kuřata a prostě, které jíme, že jo, nebo kachny, husy, takže prostě ano. To jsou, to jsou vlastně cíle potom pro to životní prostředí, pro ty viry, a protože nejrozšířenější, tak s tím musíme počítat, že se tam budou šířit a respektive se šíří, což vidíme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To už vidíme třetím rokem.

Jan PAČES, molekulární biolog
U člověka třetím rokem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Situace je aktuálně naštěstí nesrovnatelná s tím, co tady bylo loni nebo hlavně předloni. Co se týče nového koronaviru a jeho mutací. K tomu se ještě dostaneme, jak se pane Pačesi, podle vás lze připravit vlastně na tu situaci z hlediska epidemiologického nebo virologického, mimochodem před pár dny virolog John Oxford z londýnské univerzity Queen Mary řekl stanici BBC, že během příštích dvou let by mohla být k dispozici univerzální vakcína proti chřipce.

Jan PAČES, molekulární biolog
To je vynikající objev a teda velký zase průlom. Za to právě mohou ty nové technologie, ty vakcíny mRNA, které už jsme teďka použili proti koronaviru, ale asi posluchači vědí, že vlastně máme tu vakcínu proti původnímu viru a teďka jsou některé ty boostery, které jsou kombinované proti variantě třeba Omikron. Nebo některé z podvariant omikron. Ale i to nám nestačí už jako lidstvu, protože ten virus je rychlejší a celý ten vlastně průmysl na tom farmaceutický na to nestačí reagovat tak rychle, takže snaha je být na takové pandemie do budoucna připraven nějak předem. A mnohem důležitější než ta medicína v tom případě pochopitelně je ta příprava jako politická a prostě obecná, ale o tom k asi jsou kovanější lidé, jak tohleto dělat, ale ti biologové nebo lékaři mohou dělat to, že budou připravovat univerzální vakcíny, které nebudou tak účinné, ale budou připravené i na zatím neznámé druhy. A tady se to podařilo pro chřipku, kde obecně s těmi vakcínami problém. No lidi se musí očkovat každý rok, protože každý rok tady máme jiné kmeny, jiné složení těch virů chřipky, kterých je celá řada, a proto se ta vakcína musí pořád obnovovat. Každý rok musíte dostat novou. No a navíc ani není moc účinná, nevydrží dlouho. Ta její efektivita je podstatně menší než třeba u vakcíny proti koronaviru. No a tady se podařilo zatím u myší pouze vytvořit teda protilátky dostatečně univerzální, že zatím zabraly proti všem známým kmenům, které bylo možno vyzkoušet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A co proti těm kmenům, které, o kterých věda ještě ani netuší.

Jan PAČES, molekulární biolog
No, myslíme si, že v případě, že to zatím je takhle širokospektré, že to vzalo všechny kmeny, které jsou, že jsme narazili na takové místo v tom genomu toho viru, které budou mít všechny ty viry, ať už, které už existují nebo které teprve vzniknou. A že teda to cílení bude dostatečně univerzální. To samozřejmě uvidíme, až se něco takového stane. Pořád ti epidemiologové mají větší strach než z koronaviru, z nějaké budoucí chřipkové epidemie, protože některé ty chřipkové kmeny u jiných zvířat, u ptáků jsou velmi smrtící a ten přeskok na člověka se udál už několikrát a lze očekávat, že v právě se zvyšováním počtu obyvatel a bohužel i to cestování tím, že se dýcháme tak dobře, tak, že prostě to nebezpečí také další pandemie není malé.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte tedy, pane Pačesi, že se jednoho dne dočkáme i univerzální očkovací látky proti tedy koronaviru a jeho variantám, mutacím. Jaká je vůbec ta aktuální situace, převládá tady pořad Omikron?

Jan PAČES, molekulární biolog
No převládal. Takhle Omikron. Ty názvy tak, jak se používaly na veřejnosti, tak jste jí vydávala Světová zdravotnická organizace a skončili jsme teda u omikronu. My jsme tady všechny ty předcházející v Čechách třeba známá Alfa nebo Delta, ale teď už dlouhou dobu žádná úplně nová varianta nevznikla, ale ten virus dál nestojí, takže my tady máme potomky omikronu, který se teda furt obecně říká Omikron. Ale virologové už jim dávají další jména řecké z mytologie jako Cerberos atd., takže budeme tady mít nějaké další varianty, ale všechny už to jsou teďka potomky omikronu. Respektive uvidíme, co se objeví v Číně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tam přerostl odpor proti politice tzv. nulové tolerance k šíření nemoci covid-19 v otevřené protesty. Jde o největší protirežimní vzepětí za posledních 30 let. Směřuje i proti prezidentovi, který si to tvrdé potírání koronaviru vzal za své. Jak se, pane Pačesi, díváte na tu epidemiologickou situaci, ten přístup, který zvolil čínský stát, vedení. Je to nezbytné?

Jan PAČES, molekulární biolog
No, teď to všichni velice pečlivě sledujeme. Virologové, protože ta strategie není univerzální a hlavně se v čase musí měnit podle toho, jaká je ta epidemiologická situace, a jaká je ta farmaceutická situace. Tedy, jak umíme třeba případnou nákazu léčit. Takže na začátku celé té pandemie před těmi třemi roky bylo velmi rozumné, se snažit o tu strategii nulového covidu. Za prvé tou dobou byla ještě, i když malá, ale byla šance, že, abychom mohli se toho covidu úplně, nebo toho koronaviru úplně zbavit. Ale když se to nepovedlo, tak bylo nejisté. Lékaři ho neuměli dobře diagnostikovat. Neměli jsme vlastní léčbu vyzkoušenou, teprve se to za chodu zjišťovalo. A to očekávání, jak to dopadne s tím virem by bylo nejasné. No ta doba už ale daleko za námi. V okamžiku, kdy se nám podařilo jako lidstvu vyrobit teda vakcíny a podařilo se dobře vymyslet léčbu, tak s tím jsme snížili celkově tu úmrtnost na ten, nebo smrtnost na ten koronavirus. A tudíž začlo mít smysl tedy vracet se do, v uvozovkách normálu, ono už to nebude bude úplně stejné, ale prostě už teď jaksi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Naučili jsme se.

Jan PAČES, molekulární biolog
Naučili jsme, jsme už ochotni ty ztráty tolerovat, jako naučili. Částečně naučili, částečně jsme vůči tomu se stali lhostejnými. No, ale ten přechod od té strategie, tedy migrace zbavování se toho koro, minimalizovat ho to, tedy ho nějak řízeně mít mezi námi, tak zdá se, že Čína tenhleten krok jaksi propásla. No a také musím říct, že i politicky ty důvody, proč tam koronavirus nechtějí, jsou možná trochu jiné, než jsou třeba tady v Evropě. Například u nás, když přišly na řadu očkovací látky, tak jsme nejprve začali očkovat tu nejstarší generaci, protože ta byla nejvíc ohrožená. Tam ta smrtnost byla obrovská, byla přes 10 % a vlastně postupně se to dostávalo k těm mladší generací. V Číně to bylo úplně jinak, Čína si vyvinula vlastní vakcíny a vakcinovala zejména v populaci v produkčním věku, protože jim šlo hlavně o to, aby se ten stát nezastavil. Dokonce tam vlastně ty jejich vakcíny byly označené, že jsou pro staré lidi nevhodné. Že nejsou ještě dost vyzkoušené, což ovšem vedlo k tomu, že ta důvěra toho obyvatelstva. Víme, že ta důvěra je proto velmi důležitá, tam poklesla. A oni prostě nejsou dostatečně naočkovaní, zejména ty nejstarší věkové kategorie. No a my jsme už tím koronavirem prošli, zaplatili jsme za to obrovskou cenu v počtu těch zemřelých, nicméně teď už ta populace je tedy částečně, částečně imunní. Není to ideální, ale, dejme tomu, ta situace je taková lepší. A je to neplatí v Číně, kde, protože tam ty pandemie neproběhla, tak oni ten, ty počty těch úmrtí jsou teprve před nimi, bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslíte, tedy, že nemají za sebou nějakou velkou vlnu, či.

Jan PAČES, molekulární biolog
Ne, určitě. V Číně i ty počty těch úmrtí...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Tím, že tam byl tak tvrdý lockdown?.

Jan PAČES, molekulární biolog
Ten tvrdý lockdown, to neplatí jenom pro Čínu, jsou jiné státy, ale jaksi ten poměr těch počtů úmrtí je neuvěřitelný. V Číně je to, myslím 5 lidí na 1 000 000 a u nás je to 4000 na 1 000 000. Takže my jsme si tu naši současnou svobodu draze zaplatili tím, že zemřelo tolik lidí, a tolik lidí má dlouhodobé následky po tom prodělání koronaviru. Takže to rozhodně jsme jako zatím na tom nevydělali. Jediné, co teďka vidíme, že v Číně to teda přichází až po těch třech letech, a ona tam ta strategie toho nulového covidu docela dobře fungovala dříve. Je to něco, co bychom tady v Evropě vůbec nemohli zavést. Ten systém toho monitorování a nařízení, to je něco, co je u nás nepředstavitelné. Ale né ten zbytek světa tím, že nechával ten virus tady růst, tak vyšlechtil časem teda tu variantu Omikron, která už je tak infekční, že prostě ani v té Číně už se to nedaří udržet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
A myslíte si, že bude tedy fungovat. Může fungovat taková ta strategie, nulová strategii?

Jan PAČES, molekulární biolog
Já si myslím, že už ne. Že už ne některé státy jako třeba Tchaj-wan nebo nebo Austrálie, ty také měly tu strategii prostě nulového covidu. Ale postupem to uvolnily. Vlastně ano, také tam zemřelo dost lidí, ale podstatně méně než třeba nás. Což mimochodem zase jsme zpátky u toho počtu obyvatel, protože ta doba. Očekáváná doba dožití, která se obecně prodlužuje, tak u těch států jako třeba Česká republika nebo tak, tak vlastně se snížila.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Ano podle studie vědců evropských, která byla zveřejněna v časopise Nature Human Behavior se tam střední délka života zkrátila, nebo naděje na dožití v České republice od roku 2019 o 22 měsíců. Na Slovensku dokonce o 33 měsíců. Jinými slovy, slovy vědců, pokud stoupá úmrtnost naděje dožití se zkracuje a naopak. Vědci zkoumali vývoj v 29 zemích v letech 2015-2021, a zvláště se zaměřili na ty 2 pandemické roky, tedy 2020-21.

Jan PAČES, molekulární biolog
No a tou, abych to zase zasadil do toho kontextu, tak to je strašně moc ztratit vlastně 2 roky života každý z našich obyvatel, a prodloužit tou dobu. Ono v té historii to bylo tak, že někdy po konci druhé světové války to třeba v těch západních státech v Evropě začlo postupně se ta doba prodlužovat a dneska u těch států, které jsou na tom nejlíp, tak se dostává někam k devadesáti letům. Může 88. Myslím, že v Hongkongu třeba u mužů lehce přes 80. V České republice to bylo hodně zpožděné vlastně až teprve po roce 1990 se začal ten věk prodlužovat, což souviselo hlavně s lepším životním prostředí, s lepší výživou, a tak. No a to další prodloužení, když bychom to byli medicínský, to je hrozná práce, protože musíte vymyslet léčbu nějaké konkrétní nemoci, ale tu má třeba malý procento lidí, které zachráníte, takže i když jsou, uděláte obrovský průlom v léčbě nějaké konkrétní nemoci, tak to celkové prodloužení té populace toho věku je maličko, to je o týdny, o měsíc třeba nebo o dny. A teď najednou jsme vlastně skoro 2 roky ztratili jenom kvůli tomu koronaviru. Ale co jsme my díky tomu třeba Austrálie, která ještě před dvěma lety byla někde na desátém místě, tak letos dostal na třetí místo v délce dožití. Právě, protože dobře tu pandemii zvládli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Když nás bude ještě více, teď je to přes těch 8 miliard obyvatel na naší planetě. Jednoho dne to bude 10 miliard, možná víc, možná méně. Pane Pačesi, myslíte si, že tím, jak nás bude více, jak se nám bude žít podle vás, jaká bude kvalita života i ta délka?

Jan PAČES, molekulární biolog
Zatím vždycky nám technologický postup umožnil přitom zahuštění těch obyvatel, že, že to funguje docela dobře. Jistě se nám rok od roku žije všem na celé zemi lépe a lépe, přestože ty nůžky chudoby a bohatství se rozevírají dále a dále, tak ta nejchudší část lidstva si pořád žije podstatně lépe, než si žila chudší část lidstva třeba před 200 lety. Takže je to celkově se to lidstvo. Prostě se ten jeho způsob žití nebo kvalita žití výrazně zlepšuje, ne všude. Stejnoměrně, ale zlepšuje. To, co pro to dlouhodobé přežití bude prostě důležité. Je nějaká rozumná distribuce všech prostředků, které potřebujeme, ale vidíme to i na tom koronaviru. Prostě my bohaté státy jsme si na začátku nakoupily hromady akcím, které. Na, které nebyly výrobní kapacity, a tím pádem to nedostalo na ty chudší státy, ale na tom světě už nežijeme sami, takže se nám to bumerangem vrátilo, že prostě nakonec růst i my jsme tím trpěli, takže my hlavně musíme rovnoměrněji distribuovat zdroje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Pohled molekulárního genetika z Akademie věd Jana Pačese. Děkuji vám za to. Mějte se krásně. Na slyšenou.

Jan PAČES, molekulární biolog
Děkuji za pozvání, na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...