Radka Denemarková: Zeměkouli je jedno, jestli se zbaví svého největšího škůdce. Nadějí je humanismus

29. srpen 2022

Svět se podle mínění mnohých otřásá v základech. Kde v současném rozbouřeném světě hledat kotvu? Lze najít útočiště před nejistou přítomností v literatuře? A proč je podle spisovatelky Radky Denemarkové lidstvo nepoučitelné? Autorka úspěšných románů v audiozáznamu ještě prozradí, jak by mohla vypadat postkapitalistická společnost i proč si vážit evropanství.

„Mám pocit, že čím těžší doba je, tím více se senzitivní, citliví a vzdělaní lidé upínají k literatuře a ke skutečnému umění,“ zamýšlí se v pořadu Jak to vidí... spisovatelka, překladatelka a scenáristka Radka Denemarková.

„Umění je totiž takový ostrov humanismu a naděje,“ dodává. Netýká se to ale jenom politiky nebo světového dění, ale i všech rozbouřených období života každého člověka.

„Proto je tak moc důležité číst v pubertě poezii a během krizí středního věku se upínat ke knihám, které se zabývají kritickým myšlením. Stejně tak je důležité číst i v dobách, kdy jsme nemocní nebo staří, kdy vidíme naději zase někde jinde...“

Nežijeme v kotcích

Nejvýše ale Denemarková hodnotí literaturu, která pomáhá vidět svět v kontextu. „Nejsme totiž uzavření v národních kotcích. Lidstvo je propojené. Všichni řeší stejné problémy – existenciální, životní. Všichni touží po tom samém – žít kvalitní osobní i pracovní život.“

Čtěte také

Problémy ale podle spisovatelky plynou z toho, že jen málo lidí vidí, že by se zásadní otázky měly řešit předem. „Tak to bylo vždycky. Bohužel na kritické a odborné hlasy nikdo nehledí. Třeba před klimatickou katastrofou vědci varují už 55 let. A všechno, před čím varovali, se potvrdilo. Lidstvo je ale nepoučitelné.“

Mladí rebelové

Velkou nadějí jsou pro Denemarkovou mladí intelektuálové. „Jsou to rebelové. Přemýšlejí hodně divoce, ale mimo všechny politické kategorie ukazují, jak by třeba jednou mohla vypadat postkapitalistická společnost. A vycházejí přitom právě z dějin lidstva, z křižovatek, které byly nadějí, ale ukázaly se jako slepá ulička.“

Ekonomický pragmatismus, tržní myšlení, nesoucí s sebou sobectví, zatím ale vítězí. Odborníky, kteří dokážou přemýšlet v kontextu a mají podle Denemarkové i morálku, není řada lidí ochotna slyšet. Kde tedy hledat naději a kotvu?

„Zeměkouli je jedno, jestli vyhyneme. Natropili jsme tady tolik zlého, že se naopak planeta zbaví svého škůdce. V krizových situacích, když člověk vidí to nejhorší, často ale také začne vnímat i to, co je na světě a životě dobrého. A uvědomí si, že jedinou cestou je humanismus.“

Soucit jako naděje

Tak to bylo v dějinách lidstva už mnohokrát. „Proto i dnes je tolik důležité neuzavírat se do sebe, ale vnímat i ostatní. Dívat se na svět i očima druhých. A v tom pomáhá literatura.“

Čtěte také

Zodpovědět otázku, proč lidé nedbají varovných signálů a nedokážou naslouchat druhým, je ale obtížné. „Podle mě jsou signály často udušeny hlušinou dezinformací lidí, kteří nikdy nevěří tomu, že přijde to nejhorší. Nevěří lidem, kteří varují. Vezměte si, kolik lidí třeba varovalo před druhou světovou válkou, a kolik lidí naopak považovalo Hitlera za zachránce Německa...“

Podle Denemarkové jde jistě i o sebezáchovnou náturu člověka. „Člověk to nechce vnímat, chce mít klid, pohodu. To vidíme i v Evropě. Nechceme se vzdát svého blahobytu. Jsme v meziprostoru, kdy je možné ještě něco zachránit, ale nechceme tomu věřit. Pokud se to netýká nás samých, nemáme ani představivost. A hlavně nám chybí empatie a soucit s jinými. A to mě děsí,“ uzavírá Radka Denemarková.

autoři: Zita Senková , Radka Denemarková , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.