Analytik Michal Smetana: Rusko si dál drží dojem, že na Ukrajině vítězí. Ukrajina ale před kapitulací není
Schůzka vyslanců Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolala řadu protichůdných interpretací. Trump ji označil za „dobrou“, ovšem s dodatkem, že „k tanci jsou potřeba dva“, Kreml naznačil ochotu k mírovým rozhovorům, výhradně ale za vlastních podmínek. Co si tedy z jednání Moskvy s Trumpovými emisary skutečně odnést? Analytik Michal Smetana vysvětluje i to, jakou kapacitu má Ukrajina pokračovat ve válce a jak vážná je krize důvěry mezi Evropou a USA.
Z ruského pohledu schůzka splnila účel. Kreml si dál udržuje u Bílého domu dojem, že mu jde o dosažení mírové dohody, ačkoli cesta k ní je nejasná. Zároveň se Moskvě daří neudělat jediný skutečný ústupek.
„Rusové pokračují ve válečné kampani bez přerušení bojů, aniž by se vystavovali riziku tvrdší reakce nebo nových sankcí ze strany USA. Otevřené si nechávají i dveře k tomu, aby Washington vyvíjel větší tlak nikoli na Rusko, ale na Ukrajinu, aby slevila ze svých požadavků a přiblížila se ruské maximalistické pozici, což by se v praxi rovnalo ukrajinské kapitulaci,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... analytik Michal Smetana.
Ruské vidění světa
Vladimir Putin komentoval setkání s americkými emisary v rozhovoru pro indickou televizi před návštěvou Dillí a uvedl, že Rusko odmítá část amerického návrhu na ukončení války. Opět zopakoval své nároky nejen na celý Donbas, ale také na Chersonskou a Záporožskou oblast.
Čtěte také
Podle Smetany jsou tato vyjádření dlouhodobě konzistentní: „Kreml dál razí přesvědčení, že na Ukrajině postupně vítězí a že je jen otázkou času, kdy ukrajinská obrana povolí. Zároveň naznačuje, že pokud Kyjev brzy nepřistoupí na dohodu, jeho územní požadavky se mohou ještě rozšířit.“
Realita je ale podle analytika mnohem složitější. Ukrajina sice čelí vážným problémům a skutečně území ztrácí, nicméně před bezprostředním kolapsem není a stále dokáže ruské straně způsobovat značné ztráty.
Ukrajinské korupční skandály
Komplikací jsou ale v posledních týdnech korupční skandály z nejvyšších pater ukrajinské politiky, včetně lidí blízkých prezidentu Volodymyru Zelenskému. Podle Smetany přicházejí v době, kdy Ukrajina čelí největším tlakům.
„Spojené státy to vnímají jako projev vnitřní slabosti. To Bílému domu poskytuje větší prostor k tlaku na Kyjev, aby přistoupil na kompromisy blíže ruským představám. Skutečnost, že ukrajinské protikorupční orgány případy vyšetřují, je ale známkou jejich funkčnosti.“
Válka s Evropou?
Vladimir Putin rovněž prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale je připraveno bojovat, pokud by Evropa válku zahájila. „Musíme to brát s rezervou. Není to predikce, že se to stane. Je to ale součást ruské strategie, jak zvyšovat vnímání rizika mezi evropskými státy. Pokud se totiž bude Evropa cítit ohrožená, bude více tlačit na Ukrajinu, aby konečně došlo k nějakému mírovému urovnání, které by mohlo být blíže ruské pozici,“ vysvětluje Smetana.
Zároveň to ale podle něj znamená i to, že evropské státy se budou více snažit investovat do vlastní obrany na úkor toho, aby posílaly zbraně a munici na Ukrajinu. „Opět to neznamená, že se to stane. Je to součást širší ruské strategie, která může částečně slavit úspěch. Evropa si toho ale samozřejmě musí být vědoma a musí v tomto ohledu přizpůsobit svoji strategii, aby pomoc, kterou Ukrajina aktuálně potřebuje, neskončila.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
