Ukrajinistka Lenka Víchová: Summit na Aljašce k míru na Ukrajině nepovede. Putin bojuje o přežití impéria
Donald Trump a Vladimir Putin se dnes na Aljašce pokusí jednat o válce na Ukrajině. Podle ukrajinistky Lenky Víchové ale mír na stole nebude. „Rusku nejde o území, ale o přežití jako impéria. Nároku na Ukrajinu se nikdy nevzdá,“ říká. Jak těžké je pro Kyjev smířit se s tím, že na summitu nebude? Je klíčem k ukončení agrese budoucnost okupovaných území? A jak silný je v celé hře hlas Evropy?
Summit je bilaterální schůzkou USA a Ruska. Kyjev opakovaně zdůrazňuje, že o Ukrajině se nedá jednat bez ní. Ale nepřítomnost Volodymyra Zelenského není to nejhorší, co zemi může potkat.
„Skutečně nebezpečné by bylo, kdyby Trump a Putin uzavřeli dohodu, kterou by Ukrajina nemohla přijmout, a USA by stáhly svoji vojenskou a zpravodajskou pomoc,“ říká v pořadu Jak to vidí... ukrajinistka Lenka Víchová.
Putin bojuje o přežití impéria
Americký prezident ve středečním videohovoru s představiteli Evropy řekl, že jeho cílem na summitu je příměří na Ukrajině a že nemá v plánu diskutovat o dělení území. Podle Víchové ale ani on nepřesvědčí Vladimira Putina, aby na Ukrajinu zapomněl.
Čtěte také
„K tomu pochopitelně nedojde. Vladimir Putin přijede mnohem lépe připravený než Donald Trump, který pravé důvody Putinovy války vůbec nechápe. Rusko nezačalo válku jenom kvůli tomu, že chce z nepochopitelných a iracionálních důvodů získat Ukrajinu zpátky. Rusku jde o přežití jako impéria,“ varuje Víchová.
Maximum pozitivního, k čemu může na summitu dojít, je podle ní dočasné příměří, které by pozitivně ovlivnilo situaci na frontě. „Uklidnění na bojišti by ale zároveň znamenalo i to, že nebudou ostřelovány ruské závody na výrobu munice v ruském týlu...“
Červené linie Ukrajiny
Absolutně nepřijatelné by pak pro okupovanou zemi byla ztráta suverenity – omezení možnosti volit si mezinárodní směřování, nucené změny ústavy, uznání okupovaných území de iure a přijetí ruštiny jako druhého státního jazyka.
„Nám to může připadat směšné. My žijeme v českojazyčném prostředí. Ale představme si, že bychom jako Češi žili v cizojazyčném prostředí. Jazyk zkrátka formuje politiku, kulturu i národ,“ zdůrazňuje Víchová.
Podle ní jsou ale červené linie Ukrajiny pod rozlišovací schopnost Donalda Trumpa. „Nedávno se třeba pozastavoval nad tím, že Volodymyr Zelenskyj je limitován ukrajinskou ústavou. To je u představitele ještě do nedávna největší demokracie opravdu tragikomické,“ dodává.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
