Ukrajinistka Lenka Víchová: Rusko postupuje šnečím tempem, ale prodává to jako vítězství. Západ má uvěřit, že je krok od jeho hranic

28. listopad 2025

Podle zpravodajských agentur boj o kontrolu nad Pokrovskem na východě Ukrajiny dál zuří, na proruských sociálních sítích však už zvítězila Moskva. Komu je určena tato propaganda a proč je oblast pro Rusko tak významná? Ukrajinistka Lenka Víchová v pořadu Jak to vidí přibližuje nejen aktuální situaci na frontě, ale i to, co pro Volodymyra Zelenského znamená korupční skandál v ukrajinské energetice či proč americký emisar radil Vladimiru Putinovi, jak jednat s Donaldem Trumpem.

Ruská propaganda podle Lenky Víchové cílí hned na několik publik najednou. V Rusku má udržovat podporu pro válku, Ukrajince pak demoralizuje. Míří ale i na Západ. „Vladimir Putin opakovaně tvrdil Donaldu Trumpovi, že dobytí Doněcké oblasti je otázkou několika dní. Podle toho se pak jemu podobní politici k situaci staví. Mají dojem, že ruský postup je nezastavitelný,“ vysvětluje.

Reálná data tomu ale ani zdaleka neodpovídají. „Ruská armáda se pohybuje skutečně šnečím tempem. Úspěch propagandy tak stojí na vytváření pocitu, že se Rusko nebezpečně rychle přibližuje západním hranicím. Je to součást ruské informační války,“ dodává Víchová.

Snaha o šedé zóny

Podle ní samotný Pokrovsk ani okolní území nepředstavují klíčový vojenský cíl v tradičním slova smyslu. Jejich význam spočívá v možnosti postoupit dál. „Kdyby ruská armáda dobývala ukrajinské území současným tempem, trvalo by jí ještě pět let, než by se dostala k velkým městům jako Slovjansk, Družkivka nebo Kramatorsk,“ říká.

Právě proto se podle ní Kreml snaží o jakýsi skok – vytvořit dojem, že Ukrajina nemá sílu držet obranu, a přinutit ji k opuštění území, která by se změnila v šedou zónu bez jasné kontroly. Odtud by pak ruské síly mohly postupovat dál. „Myslet si, že Ruská federace vstoupila do války proto, aby okupovala jen Doněckou oblast, je nesmysl. Jako dočasný cíl to ale Kremlu stačí,“ dodává.

Diplomacie jako nástroj války

Současně probíhá americké úsilí o vyřešení situace na Ukrajině. Klíčové body návrhu dohody ale Rusko odmítá, přestože tvrdí, že snahu USA vítá. „Kreml používá diplomacii nikoli jako cestu k míru, ale jako nástroj války. To, co Rusko dělá nebo říká, není signálem ochoty jednat.“

Opravdový zájem o mír by se podle ukrajinistky projevil jinak. „V první řadě třeba tím, že by Rusko zastavilo boje. Místo toho ale dál přicházejí zprávy o zabíjení ukrajinských zajatců a dalších válečných zločinech,“ uzavírá Lenka Víchová s tím, že ruská představa o mírových jednáních může znamenat proces táhnoucí se celé dekády, podobně jako v případě Náhorního Karabachu.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.