Dívat se na rozchod jako na úmrtí je lepší než válčit a bojovat. Tím totiž ničíme jen sami sebe, radí psycholog
Rozchod bolí vždycky. Trvá dlouho a nezáleží, jak dlouho vztah trval nebo jak byl intenzivní. „Důvodem dlouhého trápení po odchodu partnera bývá ale hlavně to, že si ho zakonzervujeme v mysli,“ vysvětluje psycholog Jeroným Klimeš. Jak tedy rozchod přežít? Dá se bolavé období přeskočit? A kdo zvládá rozchod nejhůře?
„Překvapilo mě, že i bezvýznamné rozchody na seznamkách probíhají stejně jako velké rozchody. Se stejnými zákonitostmi. Žádná úměra mezi délkou vztahu a dobou trápení tedy neexistuje,“ potvrzuje psycholog Jeroným Klimeš.
Problém přitom není ani tak sám rozchod, ale reakce na něj. „Problém je, že lidé si své trápení neustále obnovují. Dennodenně ho ve své mysli živí. Trauma tak nevzniklo jenom jedno, ale neustále se opakuje při každém přehrání.“
Zvlášť špatným sluhou je podle Klimeše vztek. „Když si každý den procvičujeme nadávání na bývalého partnera, tak si ho v hlavě zakonzervujeme na věčné časy. A třeba i vzpomínka po dvaceti letech je pak nejsilnějším zážitkem dne.“
O mrtvých jen dobře
Roli po rozchodu samozřejmě hrají i společní přátelé nebo děti, které dotyčného neustále připomínají. Nejhorší je ale podle Jeronýma Klimeše klid. „Když na člověka padne klid, začnou se do hlavy vkrádat vzpomínky. A pokud v nás vyvolají jen vztek a nenávist, nebudeme schopni zapomenout nikdy.“
Čtěte také
Proto by se opuštění lidé měli řídit pravidlem starých Římanů. „Ti mluvili o mrtvých jen dobře. Takže jakmile si člověk vzpomene na bývalého a vyvolá to v něm vztek, měl by se zastavit, zklidnit a říct si: Přece nebudu hanobit mrtvého...“
Nulová reakce na rozchod je tedy podle psychologa vůbec to nejlepší. „Dívat se na rozchod jako na úmrtí je lepší než válčit a bojovat. Tím totiž člověk zničí i sám sebe. Své o tom vědí ženy-manažerky, které jsou zvyklé neprohrávat. Ty snášejí rozchody nejhůře.“
Tlustá čára
Podstatné je ale podle psychologa i to, zda víme, jaká potřeba nám bývalého partnera přivolala. „Lidé totiž vzpomínají na bývalé partnery nikoli nahodile, ale přesně ve chvíli, kdy jim něco schází. A to je potřeba si přiznat a uvědomit.“
Jak se bude člověk po rozchodu cítit ovlivňuje i způsob, jakým rozchod proběhl, i to, zda byl vysloven důvod. „Velmi důležité je ale nesrážet ego toho druhého. Neponižovat. A hlavně je nutné odcházet až po opravdu zralé úvaze a dlouhém protivenství. Čím delší škaredé období máme za sebou, tím lépe se nám pak za vztahem kreslí čára.“
Související
-
Lidé si myslí, že když vymění partnera, bude jejich život lepší, uvádí psychoterapeut Lucian Kantor
Nevěra je obrovský náraz na naši psychiku. Nutí nás dělat zbrklá rozhodnutí. Zpomalte a promyslete si to, radí psychoterapeut Lucian Kantor.
-
Manželství v krizi? Nevíte jak dál? Zkuste si znovu vykat, radí psycholožka
Podobně je na tom i 42letý Petr, který je deset let ženatý. Psycholožka radí dohodu na vzájemných znameních.
-
„Dřív jsme dělali všechno společně. Dnes mu stačí teplá večeře.“ Co s tím, radí psychoterapeut
Zvládnete to i bez párové terapie. Vhodně zvolenými otázkami.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.