Meteor o ťukání datlů, porážce neandrtálců a pekelném drakovi

Jak datlové tlučou do stromů?

Datel|foto:Shutterstock

Datlové, ale třeba i strakapoudi, jsou známí tím, že dokáží velmi rychle a vytrvale bušit do kmenů stromů. Jejich ťukání je slyšitelné do dálky a všichni ho dokážeme poznat. Ptáci k němu mají řadu důvodů, které popsal biolog Jaroslav Petr. Co ale vědce zajímalo ze všeho nejvíc je, jak takový úder probíhá. Jak dokáže malý pták vyvinout takovou sílu? A navíc si úderem neublížit.

Co jsou feromony?

Samička švába využívá feromony|foto:Shutterstock

Už odedávna si lidé kladli otázku: Jak se samec i beze zraku a sluchu na dálku dozví o existenci samice? Německý biochemik Peter Karlson a švýcarský zoolog Martin Lüscher navrhli 3. ledna 1959 nový termín – feromony. Název utvořili z řeckého pherein („přenést“) a hormōn („vzrušovat“). Feromony jsou podle nich „látky, které jeden jedinec vylučuje navenek a druhý jedinec téhož druhu je přijímá, což v něm vzbudí specifickou reakci, například určité chování nebo vývojový proces". Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Je lepší se maskovat nebo hrozit?

Pabourovec jestřábníkový|foto:Shutterstock

Bioložka docentka Alice Exnerová z Přírodovědecké fakulty UK byla součástí velkého vědeckého týmu, který provedl rozsáhlou studii reakce predátorů na zbarvení hmyzu. Je pro motýly vhodnější být zamaskován a splynout s okolím, nebo mít nápadnou barvu a vzor, kterého se ptáci bojí? Vědci vše testovali na 15 000 umělých můrách rozmístěných na šesti kontinentech. Umělá kořist měla tři typy zbarvení: typický výstražný vzor oranžové a černé, nenápadnou hnědou barvu a atypickou nápadnou kombinaci jasně modré a černé. Jak to dopadlo?

Porazily neandrtálce viry?

Rekonstrukce vzhledu neandrtálce|foto: Chettaprin.P, Shutterstock

V době, kdy se moderní člověk vydal na cestu z Afriky, žilo na tomto kontinentě asi 120 000 až 325 000 jedinců. Jejich genom měl oproti neandrtálcům čtyřnásobnou diverzitu, byl tedy čtyřikrát bohatší, což mimo jiné znamenalo, že Homo sapiens byl proti nemocem přenášeným neandertálci mnohem odolnější, než tomu bylo naopak. Když se oba druhy lidí potkali, předávaly si nemoci. Homo sapiens měl výhodu. Porazil neandrtálce díky virům? Nad tím se zamýšlí kniha Bakterie, viry a dějiny Jonathana Kennedyho, kterou vydalo nakladatelství Grada.

Pekelný drak z druhohor

Byl objeven roku 2002 a dostal podivuhodné vědecké jméno Infernodrakon hastacollis, které v překladu znamená přibližně „pekelný drak s krkem ve tvaru kopí“. Proč dostal právě takové jméno v Meteoru vysvětloval paleontolog Vladimír Socha. Šlo o ptakoještěra s rozpětím křídel 3 až 4 metry. Zajímavé je, že jeho popis je založen na jediném izolovaném krčním obratli o délce 35 cm. Co o ptakoještěrovi víme?

Písně kosmické z pohledu vědy

Jan Neruda: Písně kosmické|foto:Fotobanka Pixabay

Kdo by neznal Nerudovy Písně kosmické. Zdaleka to není povinná školní četba. Jan Neruda byl astronomem amatérem a co do svých básní napsal, to odpovídalo tehdejšímu stavu znalostí. A nejen to. Kladl si otázky, které šly za obzor tehdejšího myšlení. Táže se například nejbližší hvězdy Proximy Centauri, jestli má „děti taky“. A skutečně. Planeta u této hvězdy byla objevena – 140 let po Nerodových verších. Ukázky básní v Meteoru ve čtyřdílném cyklu recituje Miloň Čepelka a z pohledu dnešní astronomie komentuje astrofyzik Jiří Grygar.