Vážnou známost měl 22 let. Když se konečně vzali, měl dítě s jinou… Příběhy slavných: Vítězslav Nezval

Verše a hudba se mísí v dramatické koláži ze života představitele poetismu, surrealismu, socrealismu. V roli básníkova alter ega Josef Somr.

Živé básně, nadreálné jevy, fantazie a přeludy… To vždycky přitahovalo básníka a podivuhodného kouzelníka Vítězslava Nezvala. Vy si ho možná pamatujete ze seriálu Bohéma jen jako těžkopádného ministerského úředníka, který dohlížel na natáčení socialistických filmů. On ale žil jako bohém a bouřlivák.

Měl proč. Jeho tatínek byl sice venkovský učitel, maminka ale pocházela z agrární honorace. Rodina tak patřila mezi venkovskou smetánku. Už v mládí měl prý srdce „až příliš přístupné lásce“. Zamilovával se na potkání. Později měl desítky milenek. U všech žen prý hledal rozkoš a cit, který mu matka nedopřála.

Manon je moje umřít pro krásu

Logo

Musel to být nepochybně zrovna on, kdo je podepsaný pod slavnou dramatizací Manon Lescaut (stahujte na Radiotéka.cz). Měl ale taky celoživotní „vážnou známost“ s Františkou Řepovou. S Fáfinou se vzali až po 22 letech. Šest let po svatbě se mu ale s milenkou Olgou Junkovou narodil nemanželský syn Robert.

Za první světové války byl na vojně. Ale propustili ho kvůli zdraví. Ze studia práv i filozofické fakulty utekl k poezii. A psal, chrlil, „vynalézal“ poetismus, propadal surrealismu. Chtěl uspořádat svět v živou báseň. Na zem ho vrátilo věznění gestapem. Za druhé světové války žil jen z tantiém a dotisků knih. Dokud nepřišla nabídka na Manon.

Odsoudil kamaráda

Vždycky se prý cítil „nalevo“. Byl i členem komunistické strany. Stavěl se ale proti proletářské poezii a bytostně proti realismu. Jenže když se po válce zestátnily filmové ateliéry, stal se vedoucím filmového odboru na ministerstvu informací. Kontroloval, jestli filmaři točí podle zásad socialistického realismu.

Když v roce 1950 popravili jeho kamaráda Záviše Kalandru, napsal do Rudého práva: „Dezertér a zrádce slyší zvuk svých hran. Na úsvitě zítřků buduje svůj plán…“ Podepsaný je i pod poemou na Stalina a pod dalšími básněmi oslavující stalinismus. Kdo ví, co by psal dál, kdyby v roce 1958 nezemřel. Bylo mu 58 let.

Zvláštní hlas. Poslechněte si unikátní záznam

Nezval se narodil na Moravském Horácku, v Biskoupkách. Jeho rodina bydlela v nedalekých Šamíkovicích. Když začal studovat gymnázium v Třebíči, dělali si z něj spolužáci legraci kvůli jeho podhoráckému nářečí. V archivu Českého rozhlasu existuje záznam jeho hlasu. Poslechněte si.

autoři: lup , Tomáš Hořava
Spustit audio

Související