Meteor o víře v bludy, závratích a ochranném zbarvení hmyzu
Poslechněte si:
- 00:57 Proč lidé věří bludům?
- 08:03 Můžeme mít v planetáriu závrať?
- 24:08 Tam, kde hoří prales
- 31:07 Jak funguje ochranné zbarvení hmyzu?
Hovoří neurolog Jaroslav Jeřábek nebo biložka Alice Exnerová. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Proč lidé věří bludům?
USA, 1997. 39 členů sekty dobrovolně zemřelo v domnění, že jejich duše přestoupí na mimozemskou loď ukrytou ve chvostu komety Hale-Bopp. Těla opustili po rituálně provedené sebevraždě, která měla být „přechodem do vyšší úrovně existence“…
Podobných případů sektářského poblouznění najdeme řadu. Jak se tito lidé zachovají tváří v tvář objektivnímu faktu, který je v rozporu s jejich vírou? Koncept kognitivní disonance se začal rodit 20. prosinec 1954 díky psychologovi Leonu Festingerovi. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Můžeme mít v planetáriu závrať?
Modernizované planetárium se v Praze otevřelo v červnu letošního roku a od té doby jsou návštěvníci před každým představením upozorňováni, že se jim může udělat špatně. Když Meteor natáčel přímo v planetáriu, zeptali jsme se neurologa Jaroslava Jeřábka na příčinu.
Lidský mozek je zmaten, jeho smysly hlásí protichůdné informace. Jaký je rozdíl mezi závratí a kinetózou? Do jaké míry je to normální a kdy jde o chorobu? A jak se s tím vším vyrovnávají astronauti?
Tam, kde hoří prales
Statistiky jsou mrazivé. Ročně mizí kolem deseti milionů hektarů lesů. Plocha jako Portugalsko. Část je znovu zalesněna, ale i tak čistá ztráta činí asi pět milionů hektarů. Většina zaniká v tropech, zejména v Brazílii, Indonésii a Kongu.
Jen v roce 2023 zmizelo 3,7 milionu hektarů pralesa. Každou minutu plocha deseti fotbalových hřišť. A s nimi miliardy tun uhlíku. Odlesňování se na globálních emisích podílí asi šesti procenty.
Nepříjemná fakta přináší další kapitola z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Jak funguje ochranné zbarvení hmyzu?
Hmyz a ptáci svádí věčný souboj. Nutno podotknout, že značně nevyrovnaný. Jen jedni loví, druzí se schovávají nebo utíkají. Ale jak víme, hmyz není úplně bezbranný. Existují třeba jedovaté druhy a druhy, které se dokáží skvěle maskovat. Nebo naopak jsou schválně pestře zbarvení. Jejich obrannou není nic jiného než barva. Její využití dotáhli k dokonalosti.
A právě to zaujalo autory Meteoru přesně před 50 lety. Tehdy se vysílalo moc zajímavé pásmo Rudolfa Čechury, které přestavilo pozoruhodné experimenty. Jak se naše poznání od té doby změnilo popisuje doc. Alice Exnerová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
