Meteor o užitečných sopkách, testu na Alzheimera a mořských motýlech
Poslechněte si:
- 01:02 Pomáhají sopky životu na Zemi?
- 09:25 Bude domácí test na Alzheimera?
- 16:05 Jak se zrodila Schrödingerova kočka?
- 22:29 Co nás čeká na obloze?
- 37:38 Jak útočí hadi?
- 44:55 O mořských motýlech
Hovoří geolog Lukáš Krmíček, astronom Jan Veselý nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Pomáhají sopky životu na Zemi?
Sopka je symbolem zkázy a je lepší se od ní držet v bezpečné vzdálenosti. Takhle vidí sopky většina lidí. Jenomže prof. Lukáš Krmíček z Geologického ústavu AV nás přesvědčil, že sopky přinášejí i mnoho pozitivního.
Skoro 10 % obyvatel planety žije v oblasti s aktivními sopkami a je to pro ně výhoda. Sopky totiž znamenají úrodnou půdu. Sehrály dokonce zásadní roli při vzniku života na naší planetě. Jaká další pozitiva nám přinášejí?
Bude domácí test na Alzheimera?
Nemoc pojmenovaná po německém neurologovi Aloisi Alzheimerovi postihuje mozek a ničí schopnost ukládat, třídit a používat informace, protože odumírají neurony ve strukturách pro paměť, orientaci, plánování, a nakonec i pro základní životní funkce.
Potvrdit diagnózu lze ale jen velmi nepříjemným způsobem odebráním vzorku přímo z mozku. Prof. Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV nám ale popsal nový test, který by to mohl změnit.
Jak se zrodila Schrödingerova kočka?
Představme si krabici, v níž je kočka spolu se smrtícím zařízením spouštěným rozpadem přiloženého radioaktivního atomu, který se s poloviční pravděpodobností do hodiny rozpadne. Co se stane? Kvantová teorie nedokáže předpovědět, kdy se radionuklid rozpadne. Podle ní se obsah krabice nachází ve stavu kvantové superpozice, tedy složení obou možných variant - stavu rozpad + mrtvá kočka a nerozpad + živá kočka. Kočka je z poloviny mrtvá a z poloviny živá.
Erwin Schrödinger
Tak by šel stručně popsal slavný myšlenkový experiment rakouského teoretického fyzika Erwina Schrödingera. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Co nás čeká na obloze?
Následující půlrok bude bohatý na události, které se odehrají na noční obloze. Využili jsme skvělého modernizovaného planetária v Praze a ukázali posluchačům na místě, co je na obloze čeká.
Průvodcem se stal Jan Veselý, který zároveň popsal, jak se dá planetárium ovládat a co všechno umí zobrazit. Velmi silný zážitek jsme začali hned 13. prosince. Víte, co se dnes v noci bude odehrávat?
Jak útočí hadi?
Hadí útok je nesmírně rychlý. Ostatně, pro hada je to klíčové, protože mu kořist nesmí stihnout uhnout. Ale jak přesně se had do oběti zakusuje? Je to tak rychlý proces, že ho nebylo možné nafilmovat…
Biolog prof. Jaroslav Petr popsal nový experiment, kde se to konečně podařilo. Vědci sledovali tři druhy jedovatých hadů a podrobně nafilmovali různé strategie zakusování se do kořisti.
O mořských motýlech
Od průmyslové revoluce lidstvo vypustilo do atmosféry přes 1500 miliard tun oxidu uhličitého. Oceány pohltí asi třetinu, což mění jejich chemismus. pH mořské vody kleslo z 8,2 na méně než 8,05, což znamená, že kyselost vzrostla o 30 %. A tempo je děsivé: desetkrát rychlejší než kdykoli za posledních 50 milionů let.
Důsledky už jsou viditelné. Mořští plži pteropodi (zvaní též mořští motýli) z Jižního oceánu kolem Antarktidy už dnes vykazují známky rozpouštění schránek. Pokud by zmizeli, zhroutila by se velká část potravního řetězce. Od ryb po velryby.
Tohle důležité poselství přináší další kapitola z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
