45. Vaňásek alias Vacátko aneb Dobrodružství prvorepublikové kriminalistiky
Jednou z klíčových postav československé kriminalistiky první republiky byl Josef Vaňásek, legendární vrchní policejní rada a pozdější předobraz seriálového rady Vacátka. Vedl Bezpečnostní oddělení pražského policejního ředitelství, které sídlilo v Bartolomějské ulici číslo 4. Právě odsud vyrážela takzvaná „čtyřka“ po stopách zločinu do ulic hlavního města.
Pánové v buřinkách dokonale znali svůj rajón i prostředí pražské galerky – pestrou směs podvodníků, pasáků, prostitutek, zlodějíčků a kapsářů. Tito lidé se často scházeli v nechvalně proslulé krčmě zvané Jedová chýše. Nízký domek s mansardovou střechou krytou šindelem stával už od 13. století na návrší Větrov v dnešní Apolinářské ulici a byl jedním z center tehdejšího podsvětí.
Kupujte na Radioteka.cz
Moderní zločin i metody
Zločin se však s dobou rychle proměňoval. Pachatelé začali využívat nových technických možností a strážci zákona museli reagovat. Do praxe se dostávaly moderní kriminalistické metody – daktyloskopie, balistika, kynologie, mechanoskopie či písmoznalectví – a zároveň se formovaly nové vědní obory, kriminalistika a kriminologie. Prvorepubliková kriminalistika tak nebyla jen bojem se zločinem, ale i dobrodružným hledáním cest, jak mu porozumět a jak mu čelit.
Odborná spolupráce: Miloš Vaněček, Michal Dlouhý
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Kovaříková, Blanka: Rada Vacátko & jeho hříšní lidé aneb Jak to bylo doopravdy. Brána, Praha 2007.
- Dlouhý, Michal: Století četnické kriminalistiky. Historie kriminalistiky u četnictva na území České republiky. Svět křídel, Cheb 2014.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
