Místo mytí oken a čtrnácti druhů cukroví raději pohádku v televizi. Jak o Vánocích nevyhořet?

Velkou část předvánočního stresu si podle psycholožky Ivany Dlouhé vytváříme sami. Chceme mít dokonale uklizeno, napečeno, nejšťastnější děti, a přitom si neuvědomujeme, že o tom svátky vůbec nejsou. „Ženeme se za dokonalostí, necháváme se tlačit tradicemi a sami sebe vháníme do pasti. Výsledkem je podrážděnost, vyčerpání a stav, který s klidem a mírem nemá nic společného.“

Deskovky či pohádka v televizi

Tlak ale nepřichází jen z domova. Mnohým ho přidává ještě práce, kterou je potřeba dokončit před svátky. Tam však podle psycholožky platí jednoduché pravidlo. „Práci lze vyměnit, rodinu ne. A právě proto bychom si měli co nejvíce užít čas s našimi nejbližšími a neřešit práci, neumytá okna nebo drobky na zemi.“

Pozitivní podle odbornice je, že mladší rodiny si už toto uvědomují a snaží se stresu ubírat. Pro starší generace jsou však „dokonalé Vánoce“ pořád normou. I těm by ale Ivana Dlouhá radila zvolnit. „Opravdu není podstatné mít čtrnáct druhů cukroví, a péct ještě mladým. Důležitější je najít si čas třeba na deskovky s vnoučaty nebo společně zhlédnout nějakou pohádku v televizi.“

Zapomenout slovo muset

Pokud se vánočního shonu vzdát neumíme a chceme mít vše dokonalé, je podle psycholožky dobré vyvarovat se slova „musím“ a naučit se povinnosti delegovat i na ostatní. Pomůže také vytvořit si rozvrh, abychom ještě 24. prosince odpoledne nesháněli poslední dárky. „Je to o tom, jak si to nastavíme. Pokud se rozhodneme, že Vánoce budou také naše a že si je chceme užít, je dobré postupovat podle předem vytvořeného plánu a zapojit do něj celou rodinu.“