Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Filmař Jan E. Svatoš: Filmové festivaly musíme brát s rezervou. Oceněním jsou spokojení diváci
Poslechněte si ze záznamu komentář o vlivu umělé inteligence na filmový svět i zamyšlení nad tím, co si můžeme vzít ze středověké historie. Moderuje Zita Senková.
-
Meteorolog Žák: Předpověď tornád je mimořádně složitá. Nejsme schopni říct, kde a kdy se vytvoří
Zažíváme typické středoevropské léto? Jsou tornáda v Česku, jako bylo například to před dvěma lety na Moravě, běžným jevem? S čím souvisí jejich vznik?
-
Sociolog: Čaputová byla ve slovenské politice zjevením. Teď je kvůli útokům vyhořelá a unavená
Co ovlivnilo rozhodnutí Zuzany Čaputové znovu nekandidovat na slovenskou prezidentku? Jakou stopu zanechá v tamní politice? Nakolik funkci ovlivnil ženský element?
-
Co dneska znamená důvěřovat médiím? Jsme unaveni negativními zprávami, říká Josef Šlerka
Hra ve hře jiné hry. To, co vidíme, může být často jen součást nějakého širšího manévru. Jak je to s důvěryhodností médií v Česku?
-
Vladimíra Dvořáková: Současný vzdělávací systém prohlubuje propast mezi studenty
Jaké mohly být motivace Prigožina pro vpád do ruské metropole a důvody pro to, aby operaci nedokončil? A s jakými problémy se potýkají studenti na českých školách?
-
Genetik Pačes: Od umělé inteligence si ve vědě hodně slibujeme. Mluvíme o blízké budoucnosti
Možnosti popularizace vědy, role umělé inteligence nebo mentoring v nové vědecké kariéře. To jsou témata, která na Dvojce komentuje Jan Pačes. Moderuje Zita Senková.
-
Ekonomka Švihlíková: České supermarkety definují ceny potravin. Lidé v nich nakupují nejčastěji
Jaký je vývoj inflace v Česku? Napomáhá ji řešit vysoká úroková sazba České národní banky? A co způsobí snížení dodávek ropy ze Saudské Arábie?
-
David Mareček zve na dnešní závěrečný koncert České filharmonie pod širým nebem. Zazní filmová hudba
Na dnešní Mezinárodní den hudby připadá koncert České filharmonie, který zakončí sezonu filharmoniků na Hradčanském náměstí. Na co se můžou posluchači těšit?
-
Proč chybí léky? Výrobci nejsou altruisti, prodávají tam, kde dostanou víc, říká biochemik Zima
Česko se stále potýká s nedostatkem některých léků. Co tuto situaci způsibilo a jak se takovým stavům můžeme do budoucna vyvarovat?
-
Splnil prezident za sto dní v úřadu očekávání veřejnosti? Hrad se změnil, říká politolog Petr Just
Když se stal Petr Pavel 9. března prezidentem, byla očekávání poměrně velká. Splnil, co slíbil? To je otázka pro politologa Petra Justa z Metropolitní univerzity Praha.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 4
- 5
- 6
- 7
- 8
- …
- následující ›
- poslední »