Ukrajinistka Víchová: Ukrajina boří mýtus, že je Rusko neporazitelné. Bojuje za zachování státnosti a svého národa

„Ukrajina boří ruský mýtus, že je Rusko nenapadnutelné, neunavitelné a že má bezmezné zdroje. Samozřejmě to není pravda, ale my tak nějak věříme tomu, že na území Ruské federace neplatí fyzikální zákony ani nic jiného. Ukrajina ukazuje, že to tak není. Víme, že Rusko nemá bojeschopnou armádu a musí do bojových akcí povolávat i vojáky základní služby,“ popisuje v pořadu Jak to vidí... ukrajinistka Lenka Víchová.

Konec bojů, mír v nedohlednu?

Nová ukrajinská ofenziva však přesto podle ní nebude přípravou na mírová jednání. „Na listopad se chystá druhý mírový summit, název je ale zavádějící, více poetický než reálný. Ale je pravdou, že už delší dobu i ukrajinská strana mluví o tom, že budou přítomni i zástupci Ruské federace. Je ale otázkou, zda Rusko vůbec nějakou delegaci vyšle. Pokud by tam měl být prezident, na kterého je vypsaný zatykač, bylo by to velmi zvláštní. Stejně tak si nedokážu představit, že si představitelé Západu budou podávat ruku s ministrem zahraničních věcí Ruské federace. Rozhodně bych neočekávala velký postup, a ani bych to nenazývala mírovými jednáními.“

Čtěte také

iROZHLAS

Ukrajinci v Kurské oblasti ponížili Kreml. Ruská obrana selhala na více úrovních, hodnotí analytici

Víchová však zároveň připouští, že už se možná začíná přemýšlet o ukončení nejtěžších bojů a nějaké formě příměří. „Záležet bude pochopitelně na tom, jak si obě strany budou vést na bojišti. Ukrajinská armáda teď svým nečekaným krokem vyrazila tak trochu eso z rukávu Ruské federaci, která chtěla zasednout k jednacímu stolu pod podmínkou přijetí reálných hranic. Teď by to ale znamenalo, že kus ruského území by byl pod okupací ukrajinské armády.“

Kreml opakovaně odmítá ukrajinské mírové úsilí, desetibodový vzorec označil za ultimátum. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně trvá na tom, že spravedlivý mír pro Ukrajinu musí zahrnovat obnovení územní celistvosti Ukrajiny, což ale nejde udělat bez Ukrajinců. „Je to přímo jeden z bodů ukrajinské ústavy. O územní celistvosti nemůže rozhodnout žádná politická reprezentace bez referenda. Referendum ale na Ukrajině dnes není možné. Jednak je válečný stav, jednak chybí zákon. Ve válečném stavu ani není možné měnit ústavu,“ potvrzuje ukrajinistka, podle níž tkví problém ještě v něčem jiném.

Válka s našimi pravidly

„My se pořád soustředíme na území, ale jak Rusku, tak i Ukrajině nejde v této chvíli o Ruskem zničené území. Rusko nezačalo válku kvůli Doněcké a Luhanské oblasti. Rusko začalo válku s pravidly našeho světa, kdy ničí mezinárodní řád a mezinárodní právo. Potřebuje Ukrajinu, aby došlo ke změně. Území jako takové ale cílem není.“

Čtěte také

Komentátor Dvořák: Strach a imperiální syndrom. To je to, co Putinovi umožňuje páchat zlo

Proto se na Ukrajině nevedou diskuse primárně o území, ale o zachování státnosti a národa jako takového.

„To, co jsme viděli v Buči, v Izjumu, likvidace ukrajinské elity během posledních minimálně 100 let, to Ukrajinci chápou jako genocidní chování Ruské federace vůči ukrajinskému národu. Oni vědí, že kam přijde ruský voják, tam nebude Ukrajina. Vidíme to na okupovaných územích, jak se okamžitě zavádí ruština do škol. Prioritou ale není jenom uchování ukrajinského národa na ukrajinském území, ať už je jakékoliv, ale také uchování možnosti svobodného Krymu pro národ krymských Tatarů, kteří jinou mateřskou zemi nemají. Ústupky vůči Krymu si tedy Ukrajina nemůže dovolit.“

Ukrajinou ale podle Víchové rovněž hýbou otázky spojené s antikolonizačním hnutím. „My o Rusku jako o koloniální zemi nemluvíme a nechápeme rozdíly, jak vypadalo kolonizátorství západního typu, a kolonizátorství ruského typu. Jsou to ale nesmírně zajímavé otázky,“ uzavírá Lenka Víchová.