Mám zlaté vlásky mám. Svatojánské mušky slétají se k nám. Ruka moje bílá vlásky rozpustila. Měsíček je češe světlem stříbrným.

Na Vysoké, jak to jen šlo, začal nový majitel s pomocí místních bourat, přestavovat, vysazovat.

Nikdo se nezavděčí všem. Ani Antonín Dvořák neměl jenom obdivovatele. Mezi jeho břitké kritiky patřil světoznámý irský dramatik a satirik George Bernard Shaw.

Název těchto toulek je autentický. Je to výrok, dokonce spolehlivě ověřený, ilustrující, s jakou chutí se chystal český hudební génius Antonín Dvořák na cestu do Ameriky.

Aniž to dával najevo, Dvořáka přepadl stesk, sotva mu děti na Vysoké naposled zamávaly. A už ho neopustil. Promítl se do všeho, co pak v Americe dělal.

Tak se opět scházíme s českou historií, která v tyto týdny a v tomto pořadu má jednoho společného jmenovatele: Antonín Dvořák.

Budeme mapovat další část českého hudebního génia Antonína Dvořáka. Narazili jsme na životní etapu, v níž se mu vše změnilo, obrátilo, převrátilo.

Dnes se vydáme s Antonínem Dvořákem, a celou jeho početnou rodinou dovnitř Spojených států, do městečka Spillville, založeného před lety českými osadníky.

Dnešní Toulky podnikneme až na břeh Krocaní řeky u Spillvillu v americkém státě Iowa, v němž strávila rodina Dvořákovic prázdniny v krásném létě roku 1893.

Devátá v pořadí byla Symfonie e moll Antonína Dvořáka. Jinak zcela první je v pořadí českých symfonií a čelné místo obsazuje i v žebříčcích evropských a světových.