Slovo nelze vzít zpátky. Kritizujte proto uvážlivě a s láskou. Jen tak můžete motivovat k lepšímu výkonu
Každý někdy kritizuje a každý někdy kritice čelí. Není to nic příjemného, ale ze zdravé kritiky se lze i poučit. Jak reagovat na výčitky? „Hlavní je neukázat před dotyčným slabost, ale doptávat se na podrobnosti. Poplakat si můžete potom,“ radí psycholožka. Jaký je rozdíl mezi kritikou a výčitkou? A proč je důležité mít se rád?
„Kritice čelíme odmala. S věkem se tlak zvyšuje a jenom na nás záleží, kolik z toho si připustíme. Kritika by měla být veskrze pozitivní, aby motivovala k lepšímu výkonu. Někdy je ale spíše zákeřná, a tehdy je potřeba se naučit ovládat,“ říká psycholožka a psychoterapeutka Ivana Dlouhá.
Kritika řečená uváženě a s láskou by totiž ublížit neměla. „Pokud je ale člověk v rozpoložení, že vám chce ublížit, použije kritiku jako dýku do zad. Navíc to udělá přede svědky, aby opravdu ukázal, jak on je úžasný.“
Mít rád sám sebe
Velmi složité je to i se sebekritikou. Podle psycholožky Ivany Dlouhé je totiž nesmírně těžké nekritizovat se a mít se rád. „I někteří dospělí, kteří byli celý život zvyklí na výčitky, se učí, jak se mít rádi. Důležité je přitom si uvědomit, že člověka, který se nemá rád, nemůžou mít rádi ani lidi okolo.“
Čtěte také
Podstatné také je, kdo kritiku pronáší. Je-li to totiž člověk blízký, zpravidla nemá za cíl dotyčnému ublížit. Pokud ale kritizuje cizí člověk, říká tím, jak to cítí primárně on. „Takový člověk ale nechodí ve vašich botách. Neví, proč jste to či ono udělali, protože vaši situaci nezažil. A to je dobré mít na paměti,“ radí psychoterapeutka.
Pozor na slova
Když už ale kritika přijde, je dobré získat čas pro sebe. „Nereagovat ihned, rozmyslet si reakci a hlavně kritiku ustát, nerozbrečet se a neukázat tak svoji slabost. Dobré je také se doptávat. Zjišťovat, kde jsme udělali chybu, proč je nám něco vytýkáno, chtít konkrétní příklady. Dotyčný toho většinou nechá a odejde,“ myslí si psychoterapeutka.
S kritikou je potřeba pracovat uvážlivě, protože i kritika, za kterou se kritik později omluví, může ublížit. „Říká se, že slovo nelze nikdy vzít zpátky. Proto je potřeba si pořádně rozmyslet, co řekneme. I když se totiž později omluvíme a je nám odpuštěno, nemusí na naše slova zraněný člověk zapomenout,“ dodává Ivana Dlouhá.
Související
-
Děti trpí přehnanými očekáváními nás dospělých i kritikou na sociálních sítích. Naslouchejte jim
Až 400 dětí volá denně na Linku bezpečí. Nejčastěji je trápí stres, úzkosti, poruchy spánku a příjmu potravy. Co stojí za nárůstem psychických potíží? A jak dětem pomoct?
-
Šťastné děti ví, že je rodiče mají rádi, i když se jim něco nepovede, říká dětská psycholožka
Jak vychovávat děti, aby z nich vyrostly spokojené osobnosti? A jak dítě nerozmazlit? Odpovídala v pořadu Dva na Dvojce psycholožka Barbora Blažková.
-
S kritikou mám problém, ta negace člověka mrzí, přiznává scenárista Marek Epstein
Veterán, Šarlatán, Ve stínu, Klec, Anděl Páně 2. Filmy, ke kterým napsal scénář Marek Epstein. Já chtěl být přitom slavný režisér, prozrazuje v Blízkých setkáních.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
