S kritikou mám problém, ta negace člověka mrzí, přiznává scenárista Marek Epstein
Veterán, Šarlatán, Ve stínu, Klec, Anděl Páně 2. Filmy, ke kterým napsal scénář Marek Epstein. Já chtěl být přitom slavný režisér, prozrazuje v Blízkých setkáních.
„Šel jsem na přijímačky a tam mi řekli, ať přijdu za tři roky. Náhodou se ke mně dostala přihláška na hereckou školu. Z toho ročníku jsem byl asi jediný, kdo neměl talent a tušil, že tudy moje cesta nepovede.“ Po třech letech zamířil na FAMU znovu. „Museli jsme odevzdat filmy a napsat povídky. Poslal jsem je i na katedru scenáristiky a vyšlo to,“ vzpomíná.
Šarlatán ke mně přišel náhodou
Téma filmu Šarlatán k němu přišlo náhodou. Do televize původně přišel s námětem na dokument prasynovec léčitele Mikoláška. „Přečetl jsem si Mikoláškovu knihu, zjistil ty rodinné kostlivce a začalo se mi skládat drama neuvěřitelného člověka, jehož osudem smýkaly světové dějiny. Oslovili jsme Agnieszku Hollandovou, která se ozvala do 14 dnů, že se jí to líbí.“
Jak snáší kritiku?
„Ta negace člověka mrzí, i když si řeknu, že to nemusím číst. O filmu Wilsonov jsem se dočetl, že je nejhorší na světě. Po dvaceti letech v oboru už to pro mě tolik neznamená a není to svazující, ale mám s kritikou problém. Mám pocit, že lidí co o filmu píší, je hodně, ale jen zlomek z nich jsou ti, kterých si vážím a rád si přečtu jejich kritiku,“ uzavírá Marek Epstein.
Jak reaguje na požadavky změn ve scénáři? Na čem pracuje? Jaká byla jeho první zkušenost v rozhlase?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
