Příběh jako ze starých pověstí českých: z dcery řezníka hraběnkou. Osudové ženy: Marie Kolowratová-Krakowská
Svoje děti vychovávala po vzoru hraběcí rodiny svého manžela. Její život byl plný přemetů. Řadu let žila v manželském odloučení. Pak přišel exil a zase nový začátek. Vztah pražské řeznické dcery Marie Klimtové (*1907) s hrabětem Jindřichem Kolowratem se vymykal jak z rodových tradic, tak ze společenských zvyklostí. Ještě v době, kdy byl hrabě ženatý se svou první ženou, spolu měli čtyři děti. To páté se narodilo „už řádně“ po jejich svatbě v roce 1938.
Možná právě proto, že první manželství s ruskou princeznou Sofií Nikolajevnou Turbeckou bylo bezdětné, může více či méně „naplánované“ setkání Marie a Jindřicha připomínat pověst o Oldřichovi a Boženě.
Život plný pokory a obětování
Proč byla zrovna ona osudovou ženou? Její život byl plný pokory a obětování pro rodinu. „Nebýt toho, že Jindřich Kolowrat potkal Marii Klimtovou, tato linie rodu by se určitě nevyvinula do dnešní podoby,“ vysvětluje historik Zdeněk Hazdra. Jindřich Kolowrat pocházel ze starobylého šlechtického rodu, s aristokraty se ale nestýkal.
Byl známý jako úspěšný podnikatel, který bral ohledy na zaměstnance. Když vypukla druhá světová válka odvezl rodinu na venkov a sám se zapojil do odboje. Prezident Edvard Beneš ho dokonce ocenil i Československým válečným křížem. Po válce vstoupil do diplomatických služeb a stal se vyslancem v Ankaře.
Manžela vždy následovala
„Jeho rodina ale v té době žila ve Velké Británii, kde děti studovaly. Otec byl totiž přesvědčený o významu klasického anglosaského vzdělání,“ vysvětluje historik Hazdra. Marie Kolowratová-Krakowská tak opět žila v odloučení. Změnit to měly události února 1948. Hrabě Kolowrat měl na ně jasný názor.
„Vývoj politických poměrů musí u každého slušného člověka vyvolat pocit hnusu a odporu a československý národ bude vržen do morální a hmotné bídy,“ napsal a odešel do exilu. Marie se steskem po rodné zemi jej následovala.
Domů se nikdy nevrátila
V USA žili kvůli finančním problémům nejdříve na farmě. Později podnikali s fitness vybavením. Začali znovu. Marie Kolowratová-Krakowská se do Československa už nikdy nevrátila. Zemřela v USA v roce 1992. Její ostatky ale byly uloženy v její rodné zemi.
Související
-
StB ji jen kvůli původu obvinila ze špionáže. Osudové ženy: Josefina kněžna Lobkowiczová
Záletná žena s pestrým společenským životem. Po smrti manžela za protektorátu ukrývala partyzány a podporovala odboj. Po válce jí režim zakázal vycestovat za dcerou.
-
Navzdory císaři změnila život arcivévody Ferdinanda. A zemřela s ním. Osudové ženy: Žofie Chotková
Čím tak oslnila následníka habsburského trůnu, že byl kvůli sňatku ochoten vzdát se koruny? A proč jejich svazek musel povolit sám císař?
-
První vítězka Velké pardubické čelila předsudkům i totalitě. Osudové ženy: Lata Brandisová
Narodila se do šlechtické rodiny s hlubokým vztahem ke koním. Stala se národní hrdinkou, bohužel ne nadlouho. Za komunismu žila na okraji společnosti a v chudobě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
