Příběh jako ze starých pověstí českých: z dcery řezníka hraběnkou. Osudové ženy: Marie Kolowratová-Krakowská
Svoje děti vychovávala po vzoru hraběcí rodiny svého manžela. Její život byl plný přemetů. Řadu let žila v manželském odloučení. Pak exil a zase nový začátek.
Vztah pražské řeznické dcery Marie Klimtové (*1907) s hrabětem Jindřichem Kolowratem se vymykal jak z rodových tradic, tak ze společeneských zvyklostí. Ještě v době, kdy byl hrabě ženatý se svou první ženou, spolu měli čtyři děti. To páté se narodilo „už řádně“ po jejich svatbě v roce 1938.
Možná právě proto, že první manželství s ruskou princeznou Sofií Nikolajevnou Turbeckou bylo bezdětné, může více či méně „naplánované“ setkání Marie a Jindřicha připomínat pověst o Oldřichovi a Boženě.
Život plný pokory a obětování
Proč byla zrovna ona osudovou ženou? Její život byl plný pokory a obětování pro rodinu. „Nebýt toho, že Jindřich Kolowrat potkal Marii Klimtovou, tato linie rodu by se určitě nevyvinula do dnešní podoby,“ vysvětluje historik Zdeněk Hazdra. Jindřich Kolowrat pocházel ze starobylého šlechtického rodu, s aristokraty se ale nestýkal.
Byl známý jako úspěšný podnikatel, který bral ohledy na zaměstnance. Když vypukla druhá světová válka odvezl rodinu na venkov a sám se zapojil do odboje (od prezidenta Edvarda Beneše byl oceněný i Čs. válečným křížem). Po válce vstoupil do diplomatických služeb a stal se vyslancem v Ankaře.
Manžela vždy následovala
„Jeho rodina ale v té době žila ve Velké Británii, kde děti studovaly. Otec byl totiž přesvědčený o významu klasického anglosaského vzdělání,“ vysvětluje historik Hazdra. Marie Kolowrat-Krakowská tak opět žila v odloučení. Změnit to měli události února 1948. Hrabě Kolowrat měl na ně jasný názor.
„Vývoj politických poměrů musí u každého slušného člověka vyvolat pocit hnusu a odporu a československý národ bude vržen do morální a hmotné bídy“. Marie velmi nerada, se steskem po rodné zemi a rodině, manžela následovala do exilu. Ostatně, tak to přece dělala vždy.
Domů se nikdy nevrátila
V USA kvůli finančním problémům nejdřív žili na farmě. Později podnikali s fitness vybavením. Začali znovu. Marie Kolowratová-Krakowská se do Československa už nikdy nevrátila. Zemřela v USA v roce 1992. Její ostatky ale byly uloženy v její rodné zemi.
Účinkují: Jaroslav Satoranský, Marek Holý a Dana Černá
Připravila: Ivana Denčevová
Host: historik Zdeněk Hazdra
Literární spolupráce: Hynek Pekárek
Režie: Michal Bureš
Související
-
Modrá krev: Jan Kolowrat Krakowský
Jaké to je podnikat v Rakousku a u nás? Jak se navazuje na rodovou tradici? A jak k ní vést děti? Východočeský Rychnov nad Kněžnou je sídlem starého českého rodu Ko...
-
Dobročinnost Dominiku Kolowrat-Krakovskou naplňuje
V pondělí (26. března) byla hostem Dvojky ČRo žena ze známého mecenášského rodu Dominika Kolowrat-Krakovská.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor
Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
