Lepší by bylo asi zemřít! Osudové ženy: emancipovaná baronka Sidonie Nádherná
Pobláznila nejednoho muže. Setkala se s Rilkem, Rodinem, Švabinským, Krausem. Také ale zažila svět, ve kterém se rozpadaly tradiční hodnoty. V dokudramatu účinkují Dorota Tučková, David Matásek nebo Růžena Merunková. Hovoří literární kritik a teatrolog Vladimír Just.
Sidonie Amalie svobodná paní Nádherná z Borutína (1885–1950) pocházela z české šlechtické rodiny. A i když ráda cestovala, takřka celý život prožila na zámku ve středočeských Vrchotových Janovicích.
Byla mecenáškou a organizátorkou kulturního dění. „Sidonie byla inspirací pro řadu uměleckých děl, pro řadu básníků, umělců. Také byla jednou z prvních skutečně emancipovaných, a přitom nemužatských modelů ženského chování,“ říká teatrolog a literární kritik Vladimír Just.
Rilke i Max Švabinský
Sidonie byla vzdělaná, mluvila několika jazyky. Při jedné z cest do Paříže se v sochařském ateliéru Augusta Rodina seznámila s básníkem Rainerem Maria Rilkem. Byla z toho celoživotní láska, přestože osobně se setkali jen párkrát.
Do jejího života vstoupil třeba i malíř Max Švabinský, pro kterého byla Sidonie na čas múzou. Také ji ztvárnil na několika svých portrétech. Klíčové pro její život bylo ale seznámení s novinářem, dramatikem, prozaikem a mužem břitkého pera Karlem Krausem.
Poslední dnové baronky a Krause
Potkali se ve Vídni roku 1913. Byl to vášnivý vztah. Probíhal v několika etapách, kdy se scházeli a zase rozcházeli. Kraus jen kvůli Sidonii psal básně. Své mimořádné dílo, groteskní drama Poslední dnové lidstva, dokonce celé napsal ve Vrchotových Janovicích, s láskou v zádech.
Pak ale v roce 1936 náhle zemřel na srdeční embolii. O baronku se vážně ucházel, ta ho ale měla odmítnout. Snad proto, že jí Krause velmi vymlouval Rilke. Konec 30. let byl pro Sidonii zlomový nejen kvůli smrti Karla Krause, ale i kvůli nacismu, který ovládal zemi.
Srdce mi krvácí
V té době si do svého deníku napsala „Lepší by bylo asi zemřít…“ Deníkový záznam zachytil i únorový převrat roku 1948. „Srdce mi krvácí, když jdu zpustlým parkem a napospas osudu.“ Bylo jí už 63 a musela do exilu.
Přes Německo se dostala do Velké Británie, kde ale onemocněla. Podle Vladimíra Justa „ochořela steskem po Vrchotových Janovicích“. To místo milovala po celý život. Bylo pro ni něčím mimořádným. Zemřela v září 1950.
Související
-
796. schůzka: Kníže práce
Dnes se opět chystáme k vyprávění o šesti bratřích, kteří se nenarodili v žádné pohádce, ale v horské chudé vesničce Kociánově nedaleko Šumperka.
-
Jak zatracovaná Tlustá Berta získala první Nobelovu cenu za mír. Osudové ženy: Bertha von Suttner
První žena, která získala Nobelovu cenu za mír, pocházela z pražské šlechtické rodiny. Iniciovala vznik mezinárodního soudu v Haagu a dobrodružný byl i její milostný život.
-
Kvůli manželovi se vzdala kariéry. Připravil ji o dost víc. Osudové ženy: Leopoldina Ortová de Pauli
Osud uznávané komediální herečky připomínal spíše tragédii. Přes všechno, co ke konci života prožila, zůstala silnou a nezlomenou ženou. Díky síle své osobnosti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
