StB ji jen kvůli původu obvinila ze špionáže. Osudové ženy: Josefina kněžna Lobkowiczová

20. červen 2020

Záletná žena s pestrým společenským životem. Po smrti manžela za protektorátu ukrývala partyzány a podporovala odboj. Po válce jí režim zakázal vycestovat za dcerou. V dokudramatu účinkují Jiří Štěpnička, Libuše Švormová nebo Václav Šanda. Hovoří historik Zdeněk Hazdra.

Host: historik Zdeněk Hazdra
Účinkují: Jiří Štěpnička, Libuše Švormová, Václav Jílek, Vasil Fridrich, Tereza Nekudová, Václav Šanda, Michal Zelenka
Připravili: Ivana Chmel Denčevová, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 15. 12. 2017

Josefina hraběnka Lobkowiczová byla dcerou hraběte Thun-Hohensteina a jeho manželky Christiany. Narodila se v březnu roku 1886 a ve 20 letech se provdala za Bedřicha knížete z Lobkowicz. Tím se dostala do „staré rodiny vladyků z Újezda“.

„Josefina byla velmi záletná žena, také ale pěstovala pestrý společenský život. Stala se neodmyslitelnou součástí světa banketů a salonů,“ vypráví historik Zdeněk Hazdra. Kněžna milovala sport. Asi po ní byl vášnivým sportovcem také syn Jiří Kristián, který tragicky zahynul na berlínské autodráze AVUS v květnu 1932.

Sama pomáhala partyzánům

Když jí nečekaně ve 42 letech zemřel manžel Bedřich, zůstala za protektorátu na dceru sama. Nacisti tehdy navíc na celý majetek Lobkowiczů uvalili nacistickou správu. Josefina ale ukrývala partyzány, podporovala odboj a přitom se stále hlásila k české národnosti.

Nechala vyvěsit československé vlajky na štít domu, přivítala Rudou armádu, přestože Němci ještě byli v domě. Po revoluci byla místním národním výborem v Hoříně za svou činnost dokonce vyznamenána.

zpráva StB

Po roce 1948 přišla o majetek podruhé. Ve velkém se znárodňovalo a kněžna se dostala i do hledáčku Státní bezpečnosti. „To vzhledem ke svému původu. Všichni šlechtici tehdy byli jako třídní nepřátelé státu pečlivě sledováni,“ vysvětluje Hazdra. Dokonce ji podezírali ze špionáže. „Stačilo se jen stýkat s řadou západních diplomatů a lidí z šlechtických kruhů.“

Patnáctkrát chtěla za dcerou do Rakouska, patnáctkrát jí to zamítli. Souhlas by dostala, jen kdyby se už do Československa nevrátila. Nakonec na to přistoupila. To jí bylo 73 let. V Rakousku pak žila dalších 12 let. Zemřela v prosinci 1971.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.