Meteor o vzniku chůze po dvou, elektrošocích a hudebním sluchu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Homo erectus
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:44 Kdy začal člověk chodit po dvou?
  • 11:53 První elektrošoky v psychiatrii
  • 16:37 Co je to chování u rostlin?
  • 31:02 Jsou potkani empatičtí altruisté?
  • 38:02 Kde se v mozku ukrývá hudební sluch?

Kdy začal člověk chodit po dvou?

Člověk slezl ze stromů, napřímil se a začal chodit po dvou. Takhle se to říká celá desetiletí. Ponechme stranou, že to nebyl člověk, ale jeho předek. Proč by jakýkoli tvor měnil své prostředí, ve kterém dlouhodobě žil? Kdy k onomu „slezení ze stromů“ došlo?

To jsou základní otázky a zdá se, že věda na ně konečně získala odpovědi. Nové nálezy a také přehodnocení starších, ukázalo, že předchůdce člověka začal chodit po dvou už před několika miliony let. Bylo to v době, kdy byl vysoký jen metr a měl hmotnost jako středně veliký pes. Překvapivé objevy představil antropolog doc. Vladimír Sládek z PřF UK.

První elektrošoky v psychiatrii

Elektrokonvulzivní terapie ve Velké Británii v roce 1957

Dát k hlavě dva dráty a pustit do nich proud. Na první pohled nesmyslný nápad, který může člověku ublížit. Přesto se z toho stala metoda používaná v psychiatrii. Poprvé ji použil italský neurolog Ugo Cerletti 11. dubna 1938 na schizofrenikovi, když zjistil, že elektrošok dokáže zklidnit pacienty se záchvatem. Jak vůbec mohl na něco takového přijít? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co je to chování u rostlin?

Je to možná zvláštní představa, ale i rostliny se mohou nějak chovat. Své okolí sledují podrobněji, než bychom čekali.

Rostlina například dokáže poznat, že stín, který na ni dopadá, nepůsobí její vlastní listy, ale listy jiné rostliny. Jak to dokáže?

Důležitý je pro rostlinu také způsob kořenění. Vědci studují, jak se rostlina rozhoduje, kdy a kam začne strkat své kořeny. Fascinující svět chování rostlin nám přiblížila Fatima Cvrčková z PřF UK.

Jsou potkani empatičtí altruisté?

Potkan

Představte si, že zavřete potkana do boxu, ve kterém jsou dvě páčky. Jedna, když si ji sám zmáčkne, dá potkanovi cukr. Druhá taky. Jenže při zmáčknutí té první dostane zároveň druhý potkan zásah elektrickým proudem, což první potkan vidí a slyší jeho bolestivé pištění.

Jak se první potkan zachová? Zmáčkne raději „bezbolestnou“ páčku nebo mu to bude jedno? A co po zmáčknutí páčky vyvolávající bolest u druhého potkana, nevypadne jen jeden cuk, ale dva nebo tři, zatímco u druhé páčky jen nedej? Moc zajímavý pokus popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Kde se v mozku ukrývá hudební sluch?

Hudba

Proč je někdo hudebním sluchem obdařen mimořádně, a druhý ne? Proč někdo vnímá stejný tón jinak než druhý? Proč někdo melodii „slyší“, a jiný vůbec ne? K odpovědi na tyto otázky bylo vykonáno nesčetně pokusů.

Ke hledání místa, kde se v mozku nachází oblast hudebního sluchu, pomohl případ pacienta, kterému musel být amputován levý spánkový lalok. Začal mít problém s řečí. Nemohl recitovat báseň, zato mohl slovy píseň zazpívat! Jak je to možné?

Tím se zabývá kapitola z knihy Mozek – zázrak na 5, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka | zdroj: Český rozhlas

Odebírat podcast

Související