Historie ohně: Od bájí a legend přes objev nejstaršího ohniště na světě až ke žhavé současnosti

Ovládnutí ohně nejvíc změnilo dějiny lidstva. Lidem dalo do ruky obrovskou sílu i možnost žít pohodlnější život. Zahnal temnotu noci, snížil závislost na rozmarech přírody a jako zdroj energie otevřel cestu k novým technologiím.

Neandrtálci intuitivně pochopili, že po jídle opečeném nad plamenem se cítí lépe|foto:PickPik, NASA / JPL

Na historii lidského využití ohně nejvíc fascinuje fakt, že si i předchůdci člověka uvědomili, že oheň jim umožní tepelně zpracovat potravu. To následně přineslo lepší trávení a větší přísun energie do mozku a větší sílu a vytrvalost.

Tohle si asi neuměli vědecky vysvětlit. Ale intuitivně pochopili, že po jídle opečeném nad plamenem se cítí lépe. Nehledě  k tomu, že se u ohniště i zahřáli. Nový zdroj tepla a světla přispěl i ke svobodě pohybu. Umožnil migraci do jakýchkoliv oblastí, včetně těch chladnějších.

Nejstarší ohniště na světě

Odborníci odhadují, že k ovládnutí ohně mohlo dojít v období od 125 000 let do více než 1,5 milionu roku do minulosti. Nejstarší dochované důkazy o tom, že naši předkové uměli používat oheň, pocházejí z východní Afriky, z oblasti dnešní Keni, ale průlom teď ohlásili izraelští vědci.

Čtěte také

1. schůzka: Úvod & člověk vzpřímený

Ti prováděli vykopávky na známém raně paleolitickém stanovišti Gesher Benot Ya'aqov a podle jejich slov se jim podařilo najít stopy historicky prvního ohně založeného člověkem. Takže za Promethea může nyní být s definitivní platností prohlášen Homo erectus.

Příslušníci této vymřelé populace přímých příbuzných druhů člověka, který osídlil Afriku, Evropu a Asii, ale původně s největší pravděpodobností osídloval Afriku. Takže se ta východoafrická stopa vlastně potvrdila.

Jak se oheň dostal k lidem?

Řecký básník Hésiodos vypráví, že Bohové lidem oheň vzali za trest, aby si nemohli vařit maso. Ale přítel lidí, mazaný Prométheus, bohům ukradl uhlík v noci z krbu a donesl ho lidem ve fenyklovém stonku.

Prométheus: Pro staré kultury byl oheň jedním z nejdůležitějších prvků lidského světa|foto:Český rozhlas

Irokézové zase vyprávějí, že uhodil blesk do stromu a všechna zvířata hleděla na ten div a chtěla oheň přinést, aby s jeho pomocí mohla vykonávat obřady. Ta nejsilnější to nedokázala. Až nejchytřejší z nich, pavouk, přinesl uhlík v ranečku z pavučiny.

Pro staré kultury byl oheň jedním z nejdůležitějších prvků lidského světa. Staří Řekové stvořili teorii čtyř základních živlů, kam patří kromě ohně ještě voda, země a vzduch. Předpokládali oheň všude tam, kde se vyskytovalo světlo nebo teplo.

Z ohně byly podle nich stvořeny hvězdy i slunce, skrýval se v blesku i v činných sopkách. S fenoménem ohně se setkáte napříč kulturami po celé Zemi, což v Expedici potvrdil i docent Petr Janeček z Ústavu etnologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Dobrý sluha, špatný pán

Svědčí o tom obří požáry rašelinišť na ruské Sibiři nebo nejrozsáhlejší požáry v dějinách Austrálie, které se pořád nepovedlo uhasit. Případně u nás prosincový výbuch a požár paneláku v Prešově nebo požár v domově pro postižené ve Vejprtech na Chomutovsku, které si oba vyžádali osm životů.

Při všech takovýchto akcích jsou v plném nasazení hasiči. Jak vypadá „běžný“ provoz v takovém hasičském útvaru nebo jednotce? Z jihu Čech Vám o tom bude reportovat Markéta Ševčíková.