Ptáci úmyslně zakládají požáry

6. únor 2018

Austrálie hlásí parné léto, jako vždy bohaté na požáry. Některé z nich mají na svědomí žháři. Jenže takoví žháři, které není možné vsadit do vězení. Nejsou to totiž lidé, ale draví ptáci. Dělají to s jasným úmyslem a promyšleně. Proč?


Příspěvky Meteoru 3. 2. 2018
01:14 Energie budoucnosti překoná uhlí
14:57 První australopiték
19:04 Krkavci a lidské maso
29:30 Vděčíme za rosničky dinosaurům?
34:55 Mateřské mléko jako superpotravina
45:36 Ptačí žháři řádí v Austrálii.

Pro dravé ptáky, jmenovitě luňáky a rarohy, jsou požáry výhodné. Utíkají před nimi stovky i tisíce zvířat, různých plazů i bezobratlých, a ti všichni se stávají velmi snadnou kořistí dravců.

Že jsou dravci schopni vědomě přenášet hořící či doutnající větve a upustit je na vyprahlou zem pár kilometrů od původního požáru, si všimli už před desítkami tisíc let místní domorodci. Očitá svědectví přinášejí i hasiči, kteří u zakládání požárů dravce viděli. Nyní to potvrdili i vědci.

„Ukazuje se, že to není náhoda a že ti ptáci přesně vědí, co dělají. Odnášejí hořící větve na místa, kam by se oheň sám nedostal, třeba přes řeku. A šíří oheň tam, kde je to pro ně výhodné, tedy na místa, kde žije a odkud může uprchnout, hodně zvířat,“ vysvětluje biolog prof. Jaroslav Petr.

Podobné chování od ptáků odkoukali i původní australští obyvatelé. Také oni se naučili vypalovat lesy, když z nich chtěli třeba vyhnat a nalovit klokany.

Dodnes se v místních komunitách objevuje rituál, při němž člověk hraje dravého ptáka, bere větev a přenáší ji na jiné místo. Tím napodobuje starobylý způsob chování dravců. Člověk si sice drží monopol na rozdělávání ohně, jeho využití se ale velmi rychle naučili právě draví ptáci.

oheň

A možná nejen ti australští. Vědci se nyní chtějí zaměřit i na jiné oblasti na světě, kde jsou časté požáry, například ve střední Americe. Uvidíme, jestli časem nepřibydou další druhy zvířecích žhářů.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.