Meteor o živých počítačích, skákajících fazolích a ledních medvědech
Poslechněte si:
- 01:01 Budeme mít živé počítače?
- 12:10 Co pohání skákající fazole?
- 20:10 Jsou mlhoviny galaxiemi?
- 25:42 Jak se rodí hvězdy?
- 38:39 Zahřeje nás lední medvěd?
- 45:50 Kůrovci – svět plný vůní
Hovoří genetik Jan Pačes, astronom Zdeněk Mikulášek nebo chemik Jan Havlík. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.
Budeme mít živé počítače?
Umělá inteligence pokračuje ve vývoji a už dokáže napodobit člověka k nerozeznání. Počítačový program se tak pro uživatele chová, jako by byl živý. Naopak, vědcům se podařilo vytvořit ze živé hmoty počítací stroje. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV představil počítač využívající neuronů – buněk lidského mozku. Zájemci si ho mohou pronajmout online. Vědci v živý počítač proměnili i bakterie, které dle logických matematických operací mění barvu.
Co pohání skákající fazole?
Říká se jim skákající fazole. Jde o semena mexického stromu sebastiania pavoniana, které mají neobyčejné chování. Když plod uzraje a spadne na zem, vyloupnou se z něj semena. Po nějaké době ale začnou sama poskakovat. Biolog prof. Jaroslav Petr záhadné chování vysvětlil. V semenu je larva. Jak se tam dostala, když v semenu není žádný otvor? Jak dokáže semenem pohybovat?
Jsou mlhoviny galaxiemi?
Americký astronom Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu na světě vyfotografoval spirální mlhovinu v Andromedě. Na snímku pak rozpoznal v její spirále první hvězdu. Následovaly další fotky, další hvězdy, některé až ve vzdálenosti 800 000 světelných let. Poprvé tohle zveřejnil 23. listopadu 1924 v novinách New York Times. Objev naboural hned dvě vžité představy o vesmíru: naše Galaxie je mnohem větší, než si badatelé dosud mysleli. Ale především – naše Galaxie nerovná se celý vesmír, ona je jen jednou z bezpočtu jeho galaxií! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Jak se rodí hvězdy?
Galaxie jsou plné hvězd, které většinou svítí po miliardy let. Jak se ale stane, že v místě, kde se nachází jen řídký oblak plynu s trochou příměsi prachu, vznikne hvězda? Jde o velmi křehký proces. Prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsal vznik hvězdy jako posloupnost kroků, které jsou značně závislé na okolních podmínkách. Vytvořit hvězdu je obtížné. Nakonec ale gravitace zvítězí, hvězda se zahřeje a rozzáří. Jak k tomu dojde?
Zahřeje nás lední medvěd?
Když oholíte ledního medvěda, zjistíte, že má černou kůži. Bílá je jen srst, která je pro medvěda úžasným izolačním materiálem. Vědci pod mikroskopem prozkoumali strukturu srsti a pokusili se ji napodobit v laboratoři. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV popsal umělé vlákno, které se dá prát i barvit a je vhodné pro praktické využití. Jsme na prahu éry nové textilie? Budeme mít brzy svetry napodobující srst ledního medvěda?
Kůrovci – svět plný vůní
Přestože kůrovec nemá nos podobný našemu, vnímá velmi citlivě pachy, vůně a feromony. Jsou pro něj důležitým vodítkem, jak se má chovat. Prof. Jiří Hulcr, který působí na univerzitě ve Floridě napsal knihu s názvem Kůrovci s podtitulem Příběh největšího vyvrhele v říši hmyzu. Vydalo ji nakladatelství Kazda a ukázku nám z ní přečetl Matouš Ruml. Víte, jak kůrovec láká samičku?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.