Meteor o živých počítačích, skákajících fazolích a ledních medvědech

Budeme mít živé počítače?

Lidský mozek jako počítač?|foto:Profimedia

Umělá inteligence pokračuje ve vývoji a už dokáže napodobit člověka k nerozeznání. Počítačový program se tak pro uživatele chová, jako by byl živý. Naopak, vědcům se podařilo vytvořit ze živé hmoty počítací stroje. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV představil počítač využívající neuronů – buněk lidského mozku. Zájemci si ho mohou pronajmout online. Vědci v živý počítač proměnili i bakterie, které dle logických matematických operací mění barvu.

Co pohání skákající fazole?

Říká se jim skákající fazole. Jde o semena mexického stromu sebastiania pavoniana, které mají neobyčejné chování. Když plod uzraje a spadne na zem, vyloupnou se z něj semena. Po nějaké době ale začnou sama poskakovat. Biolog prof. Jaroslav Petr záhadné chování vysvětlil. V semenu je larva. Jak se tam dostala, když v semenu není žádný otvor? Jak dokáže semenem pohybovat?

Jsou mlhoviny galaxiemi?

Galaxie M31 v souhvězdí Andromeda |foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Americký astronom Edwin Hubble pomocí tehdy největšího dalekohledu na světě vyfotografoval spirální mlhovinu v Andromedě. Na snímku pak rozpoznal v její spirále první hvězdu. Následovaly další fotky, další hvězdy, některé až ve vzdálenosti 800 000 světelných let. Poprvé tohle zveřejnil 23. listopadu 1924 v novinách New York Times. Objev naboural hned dvě vžité představy o vesmíru: naše Galaxie je mnohem větší, než si badatelé dosud mysleli. Ale především – naše Galaxie nerovná se celý vesmír, ona je jen jednou z bezpočtu jeho galaxií! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se rodí hvězdy?

Mlhovina v souhvězdí Orion|foto:Shutterstock

Galaxie jsou plné hvězd, které většinou svítí po miliardy let. Jak se ale stane, že v místě, kde se nachází jen řídký oblak plynu s trochou příměsi prachu, vznikne hvězda? Jde o velmi křehký proces. Prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsal vznik hvězdy jako posloupnost kroků, které jsou značně závislé na okolních podmínkách. Vytvořit hvězdu je obtížné. Nakonec ale gravitace zvítězí, hvězda se zahřeje a rozzáří. Jak k tomu dojde?

Zahřeje nás lední medvěd?

Lední medvěd|foto:Hans-Jurgen Mager, Unsplash, Licence Unsplash, ©

Když oholíte ledního medvěda, zjistíte, že má černou kůži. Bílá je jen srst, která je pro medvěda úžasným izolačním materiálem. Vědci pod mikroskopem prozkoumali strukturu srsti a pokusili se ji napodobit v laboratoři. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV popsal umělé vlákno, které se dá prát i barvit a je vhodné pro praktické využití. Jsme na prahu éry nové textilie? Budeme mít brzy svetry napodobující srst ledního medvěda?

Kůrovci – svět plný vůní

Kůrovec|foto:Jitka Cibulová Vokatá, Český rozhlas

Přestože kůrovec nemá nos podobný našemu, vnímá velmi citlivě pachy, vůně a feromony. Jsou pro něj důležitým vodítkem, jak se má chovat. Prof. Jiří Hulcr, který působí na univerzitě ve Floridě napsal knihu s názvem Kůrovci s podtitulem Příběh největšího vyvrhele v říši hmyzu. Vydalo ji nakladatelství Kazda a ukázku nám z ní přečetl Matouš Ruml. Víte, jak kůrovec láká samičku?