Meteor o zániku civilizace, hořlavém sněhu a létajících pavoucích

Může planetka způsobit zánik civilizace?

Indiáni|foto: pixabay.com

Vydejme se do Ameriky do doby, kdy končila poslední doba ledová. Tam u velikých jezer na pomezí dnešních USA a Kanady, žili Indiáni kultury Clovis. Možná je to jedna z nejstarších kultur Ameriky. Jenomže pak se něco stalo. Kultura Clovis se dala na ústup. Náhlý. A tady přichází zajímavá teorie. Může za to dopad planetky do Ameriky? Díky měření gravitačního pole Země z citlivé kosmické družice vidí vědci pod povrch a našli stopy chybějícího kráteru. Tímto výzkumem se zabývá prof. Jaroslav Klokočník z Astronomického ústavu AV.

První český parník

Parník Bohemia v Litoměřicích r. 1841 |foto: C. W. Medau, CC0 1.0

Mezníkem v dějinách české plavby se stal rok 1841. Tehdy z dílen Rustonovy strojírny v Karlíně vzešel první český parník Bohemia. Trup navrhl průmyslník Vojtěch Lanna, stroj o výkonu 24 kilowattů pocházel z Anglie. Stavbu lodi zorganizoval podnikatel a bývalý námořní kapitán John Andrews. Po nezbytných zkouškách u Rohanského ostrova vyrazila Bohemia 23. května 1841 na svoji první dálkovou plavbu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Odkud teče pramenitá voda?

Voda v podzemí |foto: Free-Photos, Pixabay, CC0 1.0

Možná jste si někdy pozorně četli etiketu některé minerální vody. Často tam bývá informace, z jaké hloubky voda pochází nebo jak je stará. Zatímco hloubka je snadno měřitelný údaj, určování stáří vody, je velmi obtížné. Navíc, pokud se z pramene čerpá voda třeba 100 let, je jasné, že se její velká část musela vyčerpat a na její místo dotekla voda jiná. Jak rychle putuje podzemní voda? A jak určit její stáří? Tím se zabýval hydrogeolog Doc. Zbyněk Hrkal.

Slyší ptáci pod vodou?

Kormorán velký |foto:Fotobanka Pixabay

Někteří ptáci dokážou lovit pod vodou. Letí blízko hladiny a snaží se sledovat ryby, které plavou těsně pod hladinou. Ve vhodnou chvíli se vrhnou střemhlav do vody. Někteří ptáci tam dokáží vydržet i dlouhé minuty. Jenomže to není jejich živel. Jak se tam pohybují a hlavně, jak se pod hladinou orientují, jak hledají ryby? Vědci teď přišli s objevem, který čekal málokdo – kormoráni se pod vodou orientují sluchem. Slyší ve vodě dokonce lépe než na vzduchu. Zvláštní uspořádání ptačího ucha představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Sníh, který hoří

Sníh, který hoří |foto: Natalia Kollegova, Pixabay

Když vám někdo řekne, že voda může hořet, asi si poklepete na čelo. Vždyť s ní hasíme oheň staletí, tisíciletí. Samozřejmě, že tuto zvláštní schopnost nemá obyčejná voda. Ale opravdu existuje voda, kterou můžete zapálit. Či spíše je to led nebo sníh. Tajemství spočívá ve zvláštním uspořádání molekul, do nichž jde lapit jiné molekuly, které jsou hořlavé.  Vš vysvětlil prof. Pavel Jungwirth z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Létající pavouci

Pavoučí síť|foto:Shutterstock

Když by se vás někdo zeptal „kde najdeme pavouky?“, asi byste odpověděli, že ve sklepě, na louce, v lese… prostě někde, kde mohou lézt, spřádat si pavučiny, ale málokdo by hledal pavouky ve vzduchu. Přesto můžeme prohlásit, že mezi pavouky jsou zkušení piloti balónů, rogal, větroňů či parašutisté. Dále jsme si představili pavouky, kteří si hrají na krtky a pavouky, které si lze splést s beruškami. To vše v rámci cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.