Meteor o pohřbívání nástrojů, rostlinné střelbě a zatmění Slunce
Poslechněte si:
- 01:16 Rekordní klementinská měření
- 12:07 Pohřbívali pravěcí horníci své nástroje?
- 19:48 První klinické EKG
- 25:05 Dokáží rostliny střílet?
- 32:57 Jak vnímat zatmění Slunce?
- 44:58 Je sova anděl nebo ďábel?
Hovoří meteorolog Martin Novák, biolog Jaroslav Petr nebo astrofyzik Martin Šolc. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.
Rekordní klementinská měření
V neděli 23. března se bude slavit Světový meteorologický den a při této příležitosti si můžeme připomenout světový unikát, který máme v Praze. Klementinská věž je místem, kde se nepřetržitě zaznamenává průběh tepoty vzduchu, a to už 250 let.
Máme-li tak dlouhou řadu měření, je to něco jako rodinné stříbro. Obzvlášť v době, kdy je velká poptávka po výzkumech vývoje klimatu. A jsou data z Klementina opravdu tak jednoduše použitelná? Ptali jsme se Martina Nováka z ČHMÚ v Ústí nad Labem.
Pohřbívali pravěcí horníci své nástroje?
Nepředstavuje si rakev plnou pazourků a hrob označený křížem. Zaprvé tehdy křesťanství nikdo neznal a zadruhé ani naši vzdálení předkové nedávali přednost nástrojům před lidmi. Je ale pravda, že v lokalitě Bílý kámen u středočeského města Sázava bylo nalezeno místo, kde se nacházeli úlomky asi 2000 sekeromlatů.
Tyto nástroje používali lidé k dobývání mramoru. Prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně popsal, že nástroje byly patrně záměrně poničeny a ukládány na společné místo.
První klinické EKG
Byly to roky tvrdé práce, během nichž fyziolog Willem Einthoven sestrojil citlivý galvanoměr. Byla to postříbřená křemíková strunka umístěná mezi póly silného elektromagnetu. Strunka následkem průchodu slabých proudů vysílaných srdcem kmitala, a to se dalo fotografovat.
Tento galvanoměr zapojil do přístroje schopného na různých místech povrchu lidského těla zaznamenávat akční potenciály srdce. 22. března 1905 uskutečnil první úspěšný klinický záznam lidského elektrokardiogramu. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Dokáží rostliny střílet?
Rostlin považujeme v porovnání se živočichy za nehybné. Aspoň na první pohled. Jasně, rostou, rozevírají se jim květy, kořeny se noří do půdy, ale všechno je v porovnání se živočichy neskutečně zdlouhavé.
Přesto dokážou uskutečnit pohyb rychlejší než výstřel z průměrného praku! Je to ve chvíli, kdy se snaží vystřelit svá semena do co největší vzdálenosti. Vědci teď studovali, jak to rostliny dělají. Zajímavé výsledky představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Jak vnímat zatmění Slunce?
Příští sobotu 29. března nastane zatmění Slunce. Sice jenom částečné, schová se zhruba pětina slunečního průměru, ale i tak, vidět černou siluetu Měsíce nasouvat se před Slunce je pěkný zážitek.
Zatmění Slunce je vůbec fascinující podívaná. Obzvlášť to úplné, kdy Slunce na pár minut zmizí z oblohy a na jeho místě se objeví černý kotouč a kolem něj sluneční koróna – zářivý bělavý závoj. Lidé ho sledovali v němém úžasu odpradávna.
Víte, že hned první zaznamenané zatmění, si vyžádalo dva lidské životy? Jak lidé vnímali zatmění jsme se ptali astronoma doc. Martina Šolce z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy.
Je sova anděl nebo ďábel?
Ohledně sov panuje bezpočet mýtů. Sovy byly považovány někde za bohy, jinde za proroky špatných zpráv. Vidět sovu nebo ji slyšet houkat, vyvolávalo někde radost a naději, jinde smutek a obavy. Proč lidé sovám odpradávna přičítali tak významnou symboliku?
Tuto otázku si klade kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
