Meteor o pravěké těžbě, vypínání genů a magnetismu želv
Poslechněte si:
- 01:12 Nejstarší pravěká těžba surovin
- 09:55 Jak dokáže kaktus přežít bez vody?
- 19:03 Objev rozpínání vesmíru
- 25:49 Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?
- 34:09 Umí želvy číst magnetickou mapu?
- 44:38 Je sova moudrá?
Hovoří archeolog Pavel Burgert, botanička Magdaléna Chytrá nebo genetik Jan Pačes. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.
Nejstarší pravěká těžba surovin
Řeka Sázava se výrazně klikatí mezi středočeskými kopci a je vyhledávaným cílem turistů, vodáků nebo dětských táborů. Na dohled stejnojmenného města Sázava na levém břehu řeky je pak lokalita zvaná Bílý kámen.
Už před mnoha tisíci let tam naši předkové těžili mramor. Zdálo se po desetiletí jasné, že ho dováželi na Kolínsko a vyráběli z něj např. náramky. Nový výzkum ale zažitou teorii vyvrátil. Popsal nám ho dr. Pavel Burgert z Archeologického ústavu AV.
Jak dokáže kaktus přežít bez vody?
Voda, to je základ života. Sice není úplně pravda, že rostliny stačí jen zalévat a je jim dobře, ale platí, že bez vody hynou. Až na kaktusy. Ty jakoby dokázaly žít alespoň částečně bez vody Rozhodně přežívají tam, kde ostatní rostliny hynou, resp. kde by ani nedokázaly vyrůst.
Jak to dělají? Otázku jsme položili Magdaléně Chytré, ředitelce botanické zahrady Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Co myslíte? Kdybychom rozřízli kaktus, vyteče z něj voda? Má zásobu v sobě?
Objev rozpínání vesmíru
Americký astronom Edwin Hubble měřil galaxie a ke svému úžasu shledal, že se téměř výhradně vzdalují! Dokonce nejen od nás, ale i od sebe navzájem... Ano, vesmír jako celek se rozpíná!
Z hodnot rudých posuvů dokonce formuloval matematický zákon této expanze: Radiální rychlost galaxií je přímo úměrná jejich vzdálenosti. To všechno publikoval 15. března 1929 v časopise Národní akademie věd USA. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Lze vypnout geny bez zásahu do DNA?
Člověk se rodí tu s menší tu s větší odchylkou v DNA. Přirozené mutace jsou náhodné a vděčíme jim za možnost evoluce. Jenomže někdy se zvrtnou a přichází vrozená vada či nemoc.
Už dokážeme částečně geny opravovat, ale chtělo by to jinou metodu, kterou se nebudeme muset bát použít třeba ani v mozku. Dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV představil nový způsob, jak změnit genetickou informaci, ale DNA se ani nedotknout.
Umí želvy číst magnetickou mapu?
Kompas je pro člověka jediná šance, jak určit orientaci zemského magnetického pole. Pravda, díky blízkosti magnetického a geografického pólu, to umíme přibližně pomocí Slunce nebo hvězd, ale magnetické pole nevidíme, neslyšíme, nijak nevnímáme. Někteří živočichové to ale dokáží.
Biolog prof. Jaroslav Petr představil želvu karetu obecnou, která dokáže určit nejen severojižní směr, ale i sklon siločar magnetického pole. Navíc si pamatuje magnetickou mapu Země!
Je sova moudrá?
Jsou sovy moudré? Co nás naučily o své inteligenci? Existuje jejich moudrost pouze v našich představách? Nebo je jejich inteligence bohatou, neprobádanou oblastí pro budoucí výzkum?
Tyto otázky si klade kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Jak Karel Čapek kradl kaktusy. Neznámá tvář známého spisovatele a vášnivého sběratele
Kromě kaktusů a koberců sbírali Čapkové třeba gramofonové desky. Díky nim se dochovala unikátní sbírka etnické hudby vydané jen v malém nákladu.
-
Meteor o přepólování Země, vzorcích z Měsíce a mravenčích stezkách
01:44 Blíží se přepólování Země? 11:40 První žena lékařkou 17:09 Kam mizejí želvy? 24:55 Nové vzorky z Měsíce 32:29 Viník chladného jara 41:47 Mravenčí stezky.
-
U zrodu Hubbleova dalekohledu stál český astronom Zdeněk Kopal. Podílel se i na přistání na Měsíci
Zdeněk Kopal by se v roce 2014 dožil 100 let. Proslavil se spoluprací na přistání prvních lidí na Měsíci a studiem dvojhvězd. Podílel se i na slavném Hubbleově dalekohledu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka