Meteor o chlupatých tarantulích, blescích ve vesmíru a zmizelých mimozemšťanech

9. listopad 2024

Poslechněte si:

  • 01:06 Jsou blesky i na jiných planetách?
  • 12:14 Proč jsou tarantule chlupaté?
  • 22:39 Umělá přeměna prvků
  • 28:12 Znali Afričané dinosaury už před staletími?
  • 35:54 Proč se mimozemšťané ještě neozvali?

Hovoří fyzička Ivana Kolmašová, biolog Jaroslav Petr nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Vesmírníček 2 Petra Brože čte Jan Battěk.

Jsou blesky i na jiných planetách?

Mars

Sluneční soustava má osm planet a my bydlíme na té, kde jsou blesky velmi častou záležitostí. Výboj mezi povrchem planety a mrakem nebo v rámci jediného mraku probíhá během bouřek. Jak jsou na tom jiné planety? Merkur je v podstatě bez atmosféry, ale Venuše má atmosféru hustou. Na Marsu je také atmosféra, a dokonce v ní probíhají písečné bouře. A co velké plynné planety? Vyskytují se na nich blesky, když nemají pevný povrch? Poněkud překvapivé výsledky představila Ing. Ivana Kolmašová z Ústavu fyziky atmosféry AV.

Proč jsou tarantule chlupaté?

Tarantule

Pod pojmem tarantule si představujeme chlupatého velkého pavouka, ale vědecky správný název je sklípkani. Ti si nepletou pavučiny ve větvích, ale hloubí si pasti přímo v zemi. Pavučinou jsou protkány i jejich sklípky sloužící jako úkryt. Kořist, která projde kolem, nemá šanci. Proto je poněkud překvapivé, že ve sklípcích mohou s pavouky žít žáby či hadi. Musejí se ale mít na pozoru před pavoučímu chlupy. Proč? To popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Umělá přeměna prvků

Fyzik Ernest Rutherford částicemi alfa uvolňovanými z chemického prvku radia ozařoval dusík. Zjistil, že je velmi bohatým zdrojem vodíkových jader. Nakonec badatel pochopil, že zdrojem tajemných protonů je sám ozařovaný dusík. Rutherfordův první záznam o přeměně dusíku v jiný prvek pochází ze dne 9. listopadu 1917. V červnu 1919 pak publikuje práci nazvanou Nepravidelný jev v dusíku, kde konstatuje, že dusík napřímo trefený částicí alfa dává kyslík a proton. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Znali Afričané dinosaury už před staletími?

Jeskyně

Letos si připomínáme 200 let objevu dinosaurů. Toto výročí ale nelze chápat jako datum nálezu prvních kostí. Kosti znali lidé už dávno a nacházeli je doslova po celé planetě. Jenom ve své době netušili, že jde o kosti dávno vyhynulých tvorů. Specifické nálezy hlásí vědci z afrického kontinentu. Jeskynní malby svědčí o tom, jak se Afričané pokoušeli představit si vzezření oněch neznámých živočichů. Paleontolog Vladimír Socha popsal, že znázorňují tříprsté dinosaury.

Proč se mimozemšťané ještě neozvali?

Mimozemská civilizace

Kde všichni jsou? Jestliže je jen v naší galaxii odhadem 100 miliard planet, těžko si představit, že by byl životjen na jediné z nich. Pokud existuje více civilizací, proč se nám ještě neozvaly? Nikdo ani nepřiletěl, ani nevysílá žádné signály. Tento rozpor vrtá vědcům hlavou už po mnoho desetiletí. Zamýšlí se nad ním i Vesmírníček 2, který vydalo nakladatelství Knihy Dobrovský. V Meteoru z knihy čte Jan Battěk a na doplňující otázky odpovídá autor knihy dr. Petr Brož z Geofyzikálního ústavu AV.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.