Meteor o optických kabelech, masožravém syslovi, životu v mikrovlnce a západech Slunce

Lze měřit tep optickým kabelem?

Optická vlákna|foto: TheDigitalArtist, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Historie vynálezu optických kabelů je dlouhá. První komerční využití ale přišlo až v roce 1977. Nikoho nepřekvapí, že v telekomunikačních sítích. Pak se rozšířily po celém světě, kde nahradily klasické měděné kabely. Byly spolehlivější a měly vyšší kapacitu přenosu.

Moderní vlákna mohou přenášet data rychlostí až 100 terabitů za sekundu. Využít je ale jde i v medicíně. Několik patentů se povedlo získat i na Technické univerzitě v Ostravě, jak nám potvrdil doc. Jan Nedoma.

Může být sysel masožravcem?

Sysel obecný|foto:Kamila Schusterová, Český rozhlas

Sysel je hlodavec a živí se rostlinou stravou! Za tuto odpověď by každý žák měl dostat jedničku. Jenomže biolog prof. Jaroslav Petr nám představil sysla kalifornského, kterého vědci sledovali 12 let.

Teprve studenti si nedávno všimli nečekaného chování. Syslové ulovili a sežrali hraboše. Ne jednou, ale několikrát! Jak je to možné?

První americká družice

Necelé čtyři měsíce po Sputniku, 1. února 1958 brzo ráno, vynesla raketa na oběžnou dráhu družici Explorer 1. Ta spolu s posledním stupněm nosné rakety měla tvar dva metry dlouhého válce o průměru 16 centimetrů. Nesla dvě radiostanice a pět kilogramů přístrojů, konkrétně aparaturu na měření radiace, detektor mikrometeoroidů, mikrofony pro registraci nárazů částic kosmického prachu a teploměry vnější i vnitřní teploty.  Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Podivné západy Slunce

Západ slunce|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Kdo někdy viděl Slunce těsně u obzoru, musel si všimnout, že se podstatně liší od situace, kdy je vysoko nad obzorem. Především se mění jeho barva. Od bílé, přes žlutou, oranžovou až po červenou. A také je zploštělé, jako by si na něj někdo sednul.

Prof. Zdeněk Mikulášek z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně vysvětlil, co za změnami vzezření Slunce stojí a navíc řekl, že ve chvíli, kdy vidíme Slunce na obzoru, je už dávno pod ním. Čím je to způsobeno?

Co žije v mikrovlnce?

Mikrovlnná trouba |foto:Clker-free Vector-images, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Samozřejmě nikdo ve své mikrovlnce žádného domácího mazlíčka nechová. Všichni vědí, že mikrovlny by ho doslova uvařily. Na druhou stranu mikrovlny mají vlnovou délku zhruba 10 cm a nejsou tak nebezpečné jako nějaké vysokofrekvenční záření. Mohly by v mikrovlnce přežít bakterie či viry? Přesně tuhle otázku si položili vědci a provedli detailní rozbor desítek mikrovlnek. Jak nám potvrdil dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV, výsledek přinesl překvapení.

Jak sova slyší?

Výr velký|foto:Pixabay, Licence Pixabay, ©

Většina sov jsou noční živočichové. Je tedy jasné, že pro ně hraje sluch klíčovou roli. Vědci zjišťovali, jak sovy slyší a využili k tomu řadu experimentů. Výsledky přinesly řadu nečekaných výsledků.

Napadlo vás někdy, že specifický tvar soví hlavy souvisí právě se sluchem? Vnímání zvuku sovami se věnuje kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.