Meteor o houkání sov, delfínech a motýlí štafetě

Proč sovy houkají?

Přelom srpna a září je obdobím, když už začínají houkat první sovy. Smyslem je značení teritoria a dělání dojmu na samičky, tak jako u mnoha jiných druhů ptáků.

Zajímavé situace nastávají, když se člověk pokusí hlas sovy napodobit. Pokud to udělá věrně, sova reaguje, jakoby slyšela jinou sovu. Když ale přiletí blíž a zjistí svůj omyl, může být i agresivní. S vlastními zkušenostmi se podělil zoolog Jan Andreska.

Objev elektromagnetické indukce

Logo|foto:Český rozhlas

Když elektrický proud budí magnetismus, proč by naopak nešlo proměnit magnetismus v elektřinu? Britskému fyzikovi a chemikovi Michaelu Faradayovi zabralo deset roků, než na to přišel.

29. srpna 1831 přišla na svět elektromagnetická indukce, zřejmě nejdůležitější elektrotechnický objev všech dob, který umožnil trvale a ve velkém převádět mechanickou energii na elektrickou. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek. 

Jak na Zemi vznikl život?

Jak mohl na tak nehostinné planetě vzniknout život? |foto:Fotobanka Pixabay

Dnes máme aspoň hrubou představu, jak Země před čtyřmi miliardami let vypadala: pevnina pustá, tvořená tmavými lávovými poli, soptícími vulkány a hlubokými krátery. Spalující horko, drtivě vysoký tlak a atmosféra tvořená řadou nedýchatelných plynů.

Později mohutné lijáky za teplot stovek stupňů naplnily první horké, slané a pravděpodobně jedovaté oceány obsahující např. kyanovodík. Přesto v těchto na první pohled nehostinných podmínkách vznikl život a naše planeta se změnila k nepoznání. Jak k tomu došlo? Touhle otázkou se zabývá dr. Martin Ferus z Ústavu fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského AV.

Proč babočky létají štafetu na 12 000 km?

Babočka bodláková dokáže na severu doletět až k polárnímu kruhu a na jihu k ostrovu Marion ležícímu 1900 km jihovýchodně od Kapského Města. Tajemství jejího tahu se však daří detailněji odkrývat teprve v posledních letech. 

Babočka bodláková je přeborník mezi hmyzem|foto:Miroslav Bobek, Zoo Praha

Je k tomu využívána např. analýza stabilních izotopů vodíku nebo identifikace pylových zrn, jež se babočkám zachytila na tělíčkách.

Díky tomu víme, že během jedné generace může tento motýl překonat vzdálenost 4000 kilometrů. Mezi hmyzem je tak absolutním rekordmanem. Během více generací přitom babočka bodláková absolvuje „štafetový“ tah dlouhý až 12 000 kilometrů. Uvedl to ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při četbě ze své připravované knihy Knižního klubu Supi v hotelu Continental.

Umějí delfíni otevírat rybí konzervy?

Delfíny známe především jako výborné plavce. Dokáží uhánět rychlostí 55 km v hodině, což je zhruba čtyřikrát více, než vrcholový sportovec. 

Delfín není ryba, ale savec. A velmi chytrý|foto:webidrole, Pixabay, CC0 1.0, ©

Delfín, který mimochodem není rybou, ale savcem, je navíc velmi inteligentní. Vycvičení delfíni hledají protiponorkové miny nebo dělají radost dětem v delfináriích. Překvapení přineslo zjištění, že dokážou otevřít „rybí konzervu“, tedy dostat se do mušle, do které se před nimi schovaly ryby. Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Sherlock Holmes a případ podivné známky

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor. Některé příběhy napsal zakladatel Meteoru Josef Kleibl.

Poslouchejte jen do soboty 5. září 2020.