Meteor o vynálezu smolaře, Zemi a vůni deště

22. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dívka v dešti
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:12 Je Země planetou?
  • 08:45 Parní člun věčného smolaře
  • 14:04 Po čem voní déšť?
  • 22:09 Mravkolev v majonéze

Je Země planetou?

O této na první pohled nesmyslné otázce, můžeme s trochou nadsázky přece jen pochybovat. Planety nejsou jen tělesa obíhající kolem Slunce. Ostatně kolem Slunce obíhá každé těleso naší planetární soustavy. I náš Měsíc. Jen si k tomu některá tělesa přidávají pohyb další.

Pluto bylo vyřazeno roku 2006 ze seznamu planet, protože neplnilo tehdy novou definici toho, co je planeta. Když bychom se tří tehdy stanovených podmínek drželi zcela přísně, splňovala by je Země? Nad tím se zamýšlel Ing. Rudolf Mentzl z Hvězdárny v Praze Ďáblicích.

Parní člun věčného smolaře

Mít nápad nestačí. Je potřeba mít i peníze a štěstí. Přesto se stalo, že jeden věčný smolař, který byl navíc švorc, se zapsal do dějin. Do dějin lodní dopravy, když v USA koncem 18. století jako první předvedl parní člun.

Paroloď Johna Fitche

John Fitch si před tím prožil řádnou porci smůly. Pustil se tedy do obchodu s potaší, ale společník mu upláchl s penězi. Oženil se, ale rodinné sváry ho vypudily z domu. Otevřel si továrnu na knoflíky, ale vyhořela mu. Šel dělat zeměměřiče do Kentucky, chytili ho Indiáni.

Jak se tedy dostal ke svému vynálezu? To jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek. 

Po čem voní déšť?

Dívka v dešti

Všichni známe tu velmi příjemnou a osvěžující vůni, když ve vyprahlém letním dnu zemi začnou zkrápět dešťové kapky. Člověku snížení teploty uleví a jako bonus je tu ta intenzivní vůně deště. Vědci dlouho nemohli přijít na to, co přesně ji vyvolává.

Nejsou to kapky samotné. Jde o látku geosmin, kterou produkují půdní bakterie. Zjistilo se, že člověk je na ni deset milionkrát citlivější než žralok na krev. Ale proč? O vůni deště hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Mravkolev v majonéze

Seděl na stěně. Tvor vzdáleně podobný vážce, s dlouhým zadečkem a s průsvitnými síťovitými křídly ozdobenými černou kresbou, jejichž rozpětí mohlo mít šest, možná sedm centimetrů.

Seděl na stěně... Mravkolev

Nevěděl jsem, kam toho hmyzáka zařadit. A už vůbec jsem netušil, kde se na té stěně – na záchodě naší chaty v Českém ráji – asi vzal. Byl to mravkolev Dendroleon pantherinus. Tak výjimečného živočicha jsem nejen na chatě, ale vůbec v Českém ráji ještě nezastihl!

Tak líčil své setkání se vzácným tvorem ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek při četbě ze své připravované knihy Knižního klubu Supi v hotelu Continental.

Sherlock Holmes a rybářská rovnice

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Sherlock Holmes a rybářská rovnice

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Jiří Samek, Iveta Dušková a Oldřich Vízner.
Napsal: Rudolf Čechura
Hudba: Petr Skoumal
Režie: Jiřina Martínková
Natočeno: 9. 4. 1988

Poslouchejte jen do soboty 29. srpna 2020.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...