Meteor o utíkajícím mechu, leváctví a sluchu rostlin

15. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Levá ruka
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:18 Záhadné ledovcové myši
  • 08:29 Nejmenší savec světa
  • 12:40 Slyší nás rostliny?
  • 17:31 První stetoskop
  • 23:14 Proč je víc praváků než leváků?

Záhadné ledovcové myši

Putující mechy můžete najít také v Norsku.

Domorodci jim říkají „ledovcové myši“. Nejde při tom o hlodavce, a dokonce ani o živočichy. Takto označují shluky mechů ve tvaru bochánků. Na tom by ještě nebylo nic podivného, kdyby se tyto bochánky po ledovci nepohybovaly.

Nemají žádné končetiny, přesto dokážou urazit několik centimetrů denně. Způsob jejich pohybu je nevysvětlený. Přesouvají se ve skupinách, všechny stejným směrem, nezávislým např. na směru větru. O záhadě ledovcových mechů hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

Nejmenší savec světa

Bělozubka nejmenší

Na fotografii vidíte tvora připomínajícího protáhlou myšku. Jde o bělozubku nejmenší. Nezapočteme-li délku jejího ocasu, měří v dospělosti pouze 3–5 cm. Chroust má přitom 3 cm. A váží sotva kolem 2 g, v průměru dokonce jen 1,8 g.

Mnozí experti považují tohoto drobounkého hmyzožravce za vůbec nejmenšího savce planety. Uvádí se, že udělá asi 780 pohybů za minutu. Srdce jí přitom bije rychlostí zhruba 1200–1500 úderů za minutu, to je 20–25 úderů za sekundu! V Meteoru o tom četl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek ze své připravované knihy Knižního klubu Supi v hotelu Continental.

Slyší nás rostliny?

Každé malé dítě ví, že rostliny nemají uši. Jak by tedy mohli slyšet? Návštěvník rockového koncertu ví, jak dokážou výkonné reproduktory svým zvukem rozechvět celé tělo posluchače. Co když má podobný následek zvuková vlna mířící na rostlinu?

Vědci provedli už několik experimentů. Například nechali růst čerstvě zasetou kukuřici a z jednoho směru na ní pouštěli zvukové vlny. Ke svému překvapení zjistili, že kořeny rostliny se ohýbají právě směrem, odkud je zvuk vysílán. O tomto a řadě dalších experimentů hovořil Vladimír Scholtz z VŠCHT.

První stetoskop

René Theophile Hyacinthe Laennec prohlíží pacienta s tuberkulózou svým stetoskopem

Myšlenka poslechu zvuků, které vydávají lidské útroby, pochází už od Hippokrata. A tak lékaři od nepaměti přikládali ucho na prsa nebo břicho nemocného. Mělo to ovšem své mouchy – marodi, jak známo, se všelijak nelibě potí, a pokud jsou obézní, skrze vrstvu tuku beztak není slyšet nic.

Navíc dotýkat se žen, nota bene v eroticky exponovaných místech, představovalo pro obě strany mravnostní problém. Rok 1819 praxi změnil – přišel vynález stetoskopu. Používáme ho s úpravami dodnes. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč je víc praváků než leváků?

Levá ruka

A proč vůbec příroda „vyrábí“ leváky? Navíc se preference jednoho směru před druhým netýká jen lidí. Najdeme ji například i na ulitách šneků, kde se projevuje směrem stočení jejich domečku do spirály.

Správná točivost točitého schodiště pomáhala ve středověku v obraně hradů, kdy útočník musel bojovat s mečem „přes ruku“. Příkladů tzv. chirality je spousta. Dokonce je to tak významné, že to zajímá i vědce. Například dr. Ivo Starého z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Sherlock Holmes a případ s lví hřívou

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Sherlock Holmes a případ s lví hřívou

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Jiří Císler, Jiří Adamíra, Jiří Samek, Ferdinand Krůta, Jiří Holý, Sylva Sequensová a Artur Šviha.
Napsal: Josef Kleibl
Hudba: Petr Skoumal
Režie: Karel Weinlich
Premiéra: 17. 1. 1987

Poslouchejte jen do soboty 22. srpna 2020.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související