Meteor o černém kašli, hadím srdci a původu meteoritů
Poslechněte si:
- 00:53 Kde se bere černý kašel?
- 14:26 První bezpečný kahan
- 20:14 Vyléčí nás hadí srdce?
- 31:28 Odkud přilétají meteority?
- 44:11 Těžký život kůrovce
Hovoří mikrobiolog Peter Šebo, astronom Miroslav Brož nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Kůrovci Jiřího Hulcra čte Matouš Ruml.
Kde se bere černý kašel?
Přes 34 000 prokázaných nemocných a minimálně milion infikovaných. Nejde o žádnou vzpomínku na covid, ale o letošní čísla od začátku roku v rámci ČR. O jakou nemoc jde? Černý kašel. Je to s podivem, protože jsme proti němu očkováni. Přitom jde o nemoc, která až do padesátých let byla nejčastější příčinou úmrtí kojenců, jak nám připomněl prof. Peter Šebo z Mikrobiologického ústavu AV. Co nemoc vyvolává a jak na naše tělo působí? Proč počty nakažených rostou?
První bezpečný kahan
Britský vynálezce George Stephenson je světu známý jako průkopník parní železnice. Předtím ale pracoval jako mechanik v kamenouhelných dolech v severní Anglii. Koncem května 1812 došlo v jednom z dolů k obrovskému výbuchu důlního plynu vzníceného od olejové lampy. Neštěstí si vyžádalo životy 92 mužů a chlapců a vyvolalo v Anglii velký poprask. Uhlí mělo naprostou prioritu, vždyť bylo energetickým motorem průmyslové revoluce. Stephenson vymyslel bezpečný kahan. Odměnu 2000 liber ale dostal někdo jiný. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Vyléčí nás hadí srdce?
Had je neuvěřitelný tvor. Někteří škrtiči vydrží třeba dva roky bez potravy. Pak najednou zhltnou velkou kořist. Hadovi v té chvíli rychle dorostou potřebné orgány, aby potravu dokázal strávit. Jeho metabolismus se zrychlí stejně jako u koně, který nejprve ležel a pak se rozběhl tryskem. Hadovi se zvětší i srdce. Ale jak toho docílí? To by vědci rádi zjistili a využili k léčbě lidí. Nový výzkum popsal biolog prof. Jaroslav Petr.
Odkud přilétají meteority?
Český objev, který vstoupí do učebnic astronomie. Je kombinací měření velkými, drahými dalekohledy a dobrého nápadu, který se podařilo uskutečnit díky počítačům. Vědci pod vedením doc. Miroslava Brože z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy zjišťovali, odkud přilétají tělesa, která po dopadu na zem nalézáme jako meteority. A podařilo se jim identifikovat hned tři planetky, ze kterých pochází asi 70 % všech meteoritů. Jak se jim tento fascinující objev podařil?
Těžký život kůrovce
Možná si to také tak představujete: V komůrce pod kůrou stromu žije maličká, roztomilá larvička. Vesele si žvýká lýko, roste a těší se na zakuklení, na proměnu v krásného dospělého brouka. Budoucnost je slibná a krásná! Pro většinu kůrovců je ovšem realita jiná. Prof. Jiří Hulcr napsal knihu s názvem Kůrovci s podtitulem Příběh největšího vyvrhele v říši hmyzu. Vydalo ji nakladatelství Kazda a ukázku nám z ní přečetl Matouš Ruml. Víte, jakým největším problémům musí kůrovci čelit?
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka