Meteor o naklonované ovci, největším kráteru a házení žabek

22. únor 2025

Poslechněte si:

  • 01:07 Umí konipas pást koně?
  • 09:53 Lze být závislý na antidepresivech?
  • 22:33 Nejslavnější ovce
  • 27:52 Měla Země dva měsíce?
  • 37:00 Hází žáby žabky?
  • 44:42 Proč sova létá tiše?

Hovoří ornitoložka Alena Klvaňová, psychiatr Martin Anders nebo astronom Pavel Gabzdyl. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Co sova ví? Jennifer Ackermanové nakladateství Kazda čte Dana Černá.

Umí konipas pást koně?

Konipas Horský

Konipas je poněkud zvláštní jméno. Slyšíme v něm složeninu dvou slov „koni“ a „ pas“. Nechce se vám věřit, že by tito drobní opeřenci dokázali koně třeba vodit na pastvu? Oprávněně. Nějaká souvislost tam ale být musí. Jinak by jim naši předkové dali jiné jméno.

Jak to s konipasy je, přišla do Meteoru říct Alena Klvaňová z České společnosti ornitologické. Tato společnost zvolila konipase horského Ptákem roku. Co dalšího o něm víme?

Lze být závislý na antidepresivech?

Antidepresiva

Deprese je silné narušení činnosti mozku zejména v důsledku velkého stresu. Ještě že byla vynalezena antidepresiva. Používají se běžně. Přesto o nich kolují pověry, protože si lidé neuvědomují, jak fungují. Situaci navíc komplikuje skutečnost, že lék nezabere hned. Proč?

Účinky antidepresiv popsal doc. Martin Anders z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. A jak je to se závislostí? Podle Anderse jde o omyl.

Nejslavnější ovce

Ian Wilmut a vycpaná ovce Dolly

Skotský embryolog Ian Wilmut i jeho spolupracovník Keith Campbell z Roslinova Institutu u Edinburghu pracovali třiadvacet let, až se jim konečně počátkem července 1996 podařilo pomocí klonování vytvořit jehňátko Dolly. Když badatelé nabyli jistoty, že je mládě v pořádku, představili dne 22. února 1997 světu prvního savce pocházejícího z dospělé buňky, zde konkrétně z epitelu mléčné žlázy.

Co je ke klonování vedlo a jak postupovali? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Měla Země dva měsíce?

Měsíc

Od nepaměti vidíme na obloze jen jednu přirozenou družici Země. Měsíc dominuje noční obloze, zejména v úplňku, ale vidět je i ve dne v konkurenci slunečního jasu. Astronomové jsou ale přesvědčeni, že před zhruba 4 miliardami let obíhal Zemi druhý, menší měsíc. Jako to mohou vědět?

Podle Pavla Gabzdyla z Hvězdárny a planetária v Brně po něm máme dodnes stopy zanechané přímo na Měsíci. Obě tělesa se totiž srazila, čímž vznikl největší kráter ve Sluneční soustavě.

Hází žáby žabky?

„Házení žabek“ je dávná zábava, která ale vyžaduje značnou zručnost. Světový rekord je 88 odrazů kamenu od hladiny vody. Fascinující je, že existuje žába rosnička cvrčivá, která hází žabky svým vlastním tělem. Je známa tím, že umí skákat po hladině!

Vědce zajímalo, jak to tato drobná žabka dělá, a tak její skoky natočili na vysokorychlostní kameru. Jak nám sdělil biolog prof. Jaroslav Petr, nestačili se divit, co natočili.

Proč sova létá tiše?

Sova při lovu

Myš cupitá po poli, všude ticho a klid. Najednou, z ničeho nic, se jí do hřbetu zaryjí ostré drápy. A to je poslední zážitek jejího života. To sova k ní neslyšně přiletěla a ve chvíli zahubila. Ale jak to dělá, že její let je tak tichý? Jaké používá triky?

I tomu se věnuje kniha Jennifer Ackermanové s názvem Co sova ví? a podtitulem Nové poznatky o nejtajemnějších ptácích světa. Knihu v překladu ornitoložky Aleny Klvaňové vydalo nakladatelství Kazda a v Meteoru z ní čte Dana Černá.

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související