Meteor o lovcích mamutů, infarktu a čtení myšlenek
Poslechněte si:
- 00:57 Lovci mamutů od Přerova
- 12:54 Pravá příčina infarktu
- 17:37 Umějí zvířata číst myšlenky?
- 29:43 Může matematika ohrozit letadla?
Zázrační počtáři udivují
Hovoří geolog Antonín Přichystal nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Matematické kixy Matta Parkera čte Martin Myšička.
Lovci mamutů od Přerova
Už v r. 1571 píše českobratrský biskup Jan Blahoslav, že v Předmostí u Přerova byly vykopávány kosti obrů, zuby velké jako hlava člověčí nebo žebra velká jako břevna. Celosvětově unikátní objev se podařil během srpna 1894 K. J. Maškovi. On sám to nazval „hromadný hrob diluviálního člověka“, neboť narazil na společné pohřbení nejméně 20 osob z doby lovců mamutů. Už tehdy vzbudil Maškův nález obrovskou senzaci. Proč byli pohřbeni na jednom místě a jak zemřeli? Fascinující objev, který se bohužel nedochoval, představil prof. Antonín Přichystal z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
Pravá příčina infarktu
Lékaři brali dlouho infarkt za smrtelnou záležitost bez naděje na další život pacienta. Revoluci v nazírání na něj přinesl až 7. prosince 1912 internista James Bryan Herrick z Chicaga, jehož jeden pacient, 55letý bankéř, svůj infarkt přežil 52 hodin. Herrick pak na základě klinických i experimentálních nálezů prokázal, že koncepce nutně smrtelné, koronární trombózy je chybná, a že náhlý uzávěr věnčitých tepen v srdci nemusí vždy končit fatálně. Lékaři se pak naučili s následky infarktu bojovat. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Umějí zvířata číst myšlenky?
Ne, nebojte se. Žádná vaše tajemství zvířata neodhalí. Všichni ale víme, že třeba psychoterapeut v nás může číst jako v otevřené knize. To nás neudivuje: má vzdělání, praxi, sleduje, co říkáme, jak to říkáme… Ale i my beze slov dokážeme někdy uhodnout, co si kdo myslí. Třeba podle gest nebo kontextu situace. A teď přichází klíčová otázka – umějí to i zvířata? Vědí, co si myslí jiné zvíře? Nad tím se zamýšlel biolog prof. Jaroslav Petr.
Může matematika ohrozit letadla?
září 2004 bylo nad jižní Kalifornií na dálkových trasách asi tak osm set letadel. Brzy mělo dojít k matematické chybě, která ohrozila životy desetitisíců lidí v těchto letadlech. Letový dispečink v Los Angeles náhle bez varování ztratil rádiový hlasový kontakt se všemi letadly. Následovala panika ospravedlnitelných rozměrů. Rádiové spojení bylo mimo provoz zhruba tři hodiny. K jaké chybě přesně došlo? To popisuje kniha Matta Parkera Matematické kixy, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Zázrační počtáři udivují 1/2
Jsou lidé, kteří se naučí zpaměti telefonní seznam nebo lidé, kteří v mžiku vydělí libovolná osmimístná čísla, geniální? Je to snad porucha mozku? Jaké neuvěřitelné schopnosti lidského mozku byly zaznamenány v minulosti a jaké v nedávné době? Pod taktovkou zakladatele Meteoru Josefa Kleibla vzniklo rozhlasové pásmo o výjimečných počtářích a zázračných matematicích. Vysílalo se tehdy v našem pořadu roku 1984. Účinkují Karel Urbánek, Jarmila Švehlová a Milan Mach. Režie Jiřina Martínková.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.