Meteor o kosmické lodi, domluvě velryb a chybném výpočtu

Jak vypadá kosmická loď budoucnosti?

Loď Starship společnosti SpaceX startuje během pátého zkušebního letu v Boca Chica v Texasu |foto:Kaylee Greenlee Beal, Reuters

Jmenuje se Starship, česky bychom mohli říct Hvězdná loď. A americká firma SpaceX s ní má velké plány. Jde o raketu schopnou vynést člověka k Měsíci i Marsu. Vše je promyšleno jako celý systém lodí, kdyby na oběžné dráze vzniklo něco jako „kosmické benzinky“. Raketa spotřebuje cestou ke stanici veškeré palivo. Pak ho doplní a může pokračovat dál. To je obrovská úspora na vynášené hmotnosti, a tedy i peněz. Vynést kilogram materiálu do vesmíru má být levnější než poslat kilogramový balík poštou. Koncept popsal Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně, který se osobně zúčastnil říjnového testovacího letu Starship.

Dobytí jižního pólu

Roald Amundsen propočítává přesnou polohu u jižního pólu|foto:Profimedia

Do historie vstoupil osmatřicetiletý Nor Roald Amundsen. V červnu 1910 původně vyrazil na pól severní, ale když se dozvěděl, že mu ho vyfoukl Američan Robert Peary, změnil během mezipřistání na Madeiře rozhodnutí a vyrazil k jihu. Po důkladných přípravách, spočívajících především v budování sítě předsunutých zásobáren, pak 20. října vyrazil se čtyřmi muži a s osvědčenými tažnými psy k pólu. Cíle dosáhl dne 14. prosince 1911 a rozvinul tam norskou vlajku. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se domlouvají velryby?

Vědci sledovali několik velryb grónských. Na jejich obřích tělech byly připevněny detektory, které sledovaly polohu velryb a hloubku. Nasbíraná data po několika měsících analyzovala umělá inteligence a měla za úkol najít v nich na první pohled skryté souvislosti. A povedlo se. Biolog prof. Jaroslav Petr popsal překvapení vědců, kteří zjistili, že se dvě velryby vzdálené 100 kilometrů synchronně potápí. Znamená to, že se spolu domlouvají?

Když chybný výpočet stojí život

V roce 1980 byl v USA v Kansas City postaven visutý chodníček pro hotel Hyatt Regency. Držel jen na několika tenkých kovových tyčích ve výšce druhého poschodí nad hotelovou halou. Byly to složité výpočty, které měly umožnit, aby se zdánlivě vznášel ve vzduchu. Stavba šla hladce, jenže potom přišel 17. červenec 1981. Pod davem lidí se vyhlídková plošina utrhla a více než sto lidí zahynulo! Byla snad chyba ve výpočtu? I o tom píše kniha Matta Parkera Matematické kixy, kterou vydalo nakladatelství Grada.

Zázrační počtáři udivují 2/2

Jsou lidé, kteří se naučí zpaměti telefonní seznam nebo lidé, kteří v mžiku vydělí libovolná osmimístná čísla. Geniální? Je to snad porucha mozku? Jaké neuvěřitelné schopnosti lidského mozku byly zaznamenány v minulosti a jaké v nedávné době? Pod taktovkou zakladatele Meteoru Josefa Kleibla vzniklo rozhlasové pásmo o výjimečných počtářích a zázračných matematicích. Vysílalo se tehdy v našem pořadu roku 1984. Účinkují Karel Urbánek, Jarmila Švehlová a Milan Mach. Režie Jiřina Martínková.