43. Elizabetta bravissima! Příběh závodnice Elišky Junkové

Narodila se jako Alžběta Pospíšilová v rodině olomouckého zámečníka. Během práce v bance se seznámila se svým budoucím manželem Čeňkem Junkem a stejně jako on propadla automobilovému sportu. Potají se dala zapsat do pražské autoškoly a jako jedna z prvních žen získala vůdčí list opravňující k řízení automobilu.

Láska jménem Bugatti

Na autosalonu v Paříži se Junkovi zamilovali do vozů značky Bugatti a pevné přátelství je pojilo i s jejich konstruktérem Ettorem Bugattim. Eliška nejprve se svým mužem jezdila jako spolujezdkyně a v roce 1923 nastoupila poprvé jako závodnice. Za volantem staré bugatky s přezdívkou Babuška se zúčastnila vrchařského závodu Zbraslav–Jíloviště a hned slavila vítězství v kategorii cestovních automobilů.

Čtěte také

Bugatti. Legendární auto, které dodnes okouzluje technickou krásou a dokonalostí tvarů

Nebylo divu, že si Junkovi rychle vysloužili popularitu a ocenění v tisku: „Jaká to krásná dvojice sportovní, on a jeho choť, jeho oddaná a nadšená žačka, v jejímž útlém těle bije srdce statečného muže a jejíž dětské ruce s neomylnou jistotou vedou v závratném tempu vůz zatáčkami.“

Eliška slavila úspěchy i v zahraničí. V závodu do švýcarského vrchu Klausenpass skončila ve své kategorii druhá. Vítězství dosáhla v německém Nürburgringu. Slavný italský závod Targa Florio dokonce dvakrát málem vyhrála a nadšení italští fanoušci ji neřekli jinak než Elizabetta Bravissima.

Osudný závod

Německý okruh Nürburgring se ale stal nakonec osudným pro jejího manžela i pro závodnickou dráhu Elišky. V roce 1928 vyjel Čeněk Junek do závodu sám. V pátém kole zajel nejrychlejší čas vůbec, ovšem v tom následujícím dostal smyk na rozteklém asfaltu a narazil do skály. Zatímco jeho mechanik přežil havárii bez větší újmy, Junek byl s rozbitou hlavou na místě mrtvý. 15. července 1928 tak skončila závodní dráha nejenom Čeňka, ale i jeho ženy, která po jeho smrti už nikdy do žádného závodu nenastoupila.

Její dobrodružná povaha jí ovšem nedovolila dlouho sedět na místě. A tak se domluvila s Bugattim, který ji vyslal na výpravu na Cejlon a do Indie, kde při svých cestách propagovala bugatky a navazovala obchodní kontakty.

Slavný Masarykův okruh

Byla také iniciátorkou výstavby československého závodního okruhu, který vyrostl na západ od Brna pod názvem Masarykův okruh. Junková zde v roce 1930 zahájila první závod a dlouho zde fungovala i jako tlumočnice a sportovní komisařka.

Později pracovala pro firmu Baťa, kde měla na starosti prodej pneumatik významným zákazníkům a velkým podnikům. V sedmdesátých letech vydala svoji vzpomínkovou knížku Má vzpomínka je bugatti. Zemřela v roce 1994 ve věku 93 let.