44. Od chlebíčků po humra aneb Meziválečné mlsání
Za první republiky zažívalo československé pohostinství skutečný rozkvět – od luxusních hotelových restaurací přes slavné pivnice až po moderní automaty s rychlým občerstvením. Kdo by neznal třeba známý automat Koruna v Praze, Myšákovu cukrárnu nebo Paukertovo lahůdkářství?
K nejoblíbenějším podnikům v Praze patřily restaurace hotelu Paříž či secesní restaurace v Obecním domě. Vyhlášený byl i hotel Šroubek na Václavském náměstí, symbol tehdejšího luxusu. Oblibu u výletníků si udržovala Šlechtova restaurace ve Stromovce nebo Hanavský pavilon s výhledem na Prahu. V Brně se návštěvníci scházeli v elegantní francouzské restauraci hotelu Passage.
Kupujte na Radioteka.cz
Pivnice – centra společenského života
Klasické hospody a pivnice zůstávaly centrem společenského života. U Fleků se čepovalo pivo už pět století a hosté si tu dávali dršťkovou, jitrnice, preclíky nebo legendární topinky, které se podle pověsti začaly připravovat po návštěvě herce Františka Ferdinanda Šamberka. Na pultu bývali i utopenci, nechyběly nakládané sýry nebo tvarohová rozhuda. Mezi další slavné podniky se řadily pivnice U Zlatého tygra nebo hostinec U Černého medvěda v Brně.
Roku 1931 vznikl na Václavském náměstí automat Koruna – elegantní samoobslužný podnik od architekta Ladislava Machoně, kde si hosté vybírali jídla z automatických okének a jedli „na stojáka“. Podávaly se i česnekové topinky, chlebíčky či sendviče.
Osobnosti československé gastronomie
Československé osobnosti gastronomie byly jedny z těch, které tehdy udávaly evropské trendy. Hoteliér Karel Šroubek, majitel slavného grandhotelu, proslul svou precizností a smyslem pro detail. Jeho podnik s heslem „My hostu – host nám“ byl symbolem kvality i moderního přístupu – se čtyřmi restauracemi, vlastním logem, ceníky a propracovaným systémem služeb. Šroubek vydal s manželkou mnoho kuchařek a pořádal kurzy vaření i hotelové veletrhy.
Zcela jiný směr zastupoval Jindřich Vaňha, mistr rybích specialit, který provozoval restauraci s nabídkou čerstvých ryb i exotických mořských plodů. Snažil se naučit Čechoslováky jíst ryby a své zkušenosti shrnul v kuchařkách.
Paukertovy chlebíčky
Na sladkou tečku se mohlo zajít do cukrárny – v Praze především k Myšákovi, Bergerovi a Julišovi. Tyto podniky milovala pražská smetánka. Oblíbená byla i lahůdkářství – zejména to Jana Paukerta, který proslavil český chlebíček s bramborovým salátem, jenž údajně vznikl kvůli Janu rytíři Skramlíkovi. Josef Lippert a Alois Linka oproti tomu nabízeli delikatesy světové úrovně – od lanýžů po humry.
Prvorepubliková gastronomie tak spojovala tradici, eleganci i moderní přístup. Restaurace, kavárny a lahůdkářství se nestaly jen místy s jídlem, ale i symbolem životního stylu.
Vedoucí projektu: Ondřej Nováček
Kreativní producentka a dramaturgyně: Kateřina Rathouská
Použitá literatura:
- Dudák, Vladislav a kol.: Velká Praha. Drobnovhledy. Cattacan, Praha 2022.
- Rákosníková, Jitka – Všetíčková, Eva: Kuchařka první republiky. Smart Press, Praha 2015.
- Schreiberová, Jarmila – Schreiber, Hugo – Dörflová, Yvetta (ed.): Chvála české kuchyně: tradice, jídlo, stolování, osobnosti. Perseus, Praha 2016.
- Šemberová, Kristina: Gastronomie na stránkách prvorepublikového tisku v Čechách. Diplomová práce – Katedra mediálních studií FSV UK, Praha 2012.
- Hrabal, Bohumil: Obsluhoval jsem anglického krále. Městská knihovna, Praha 2022.
- Nezval, Vítězslav: Chrpy a města (báseň Stará studentská). Československý spisovatel, Praha 1974.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.