Meteor o nejlepším planetáriu, masožravkách a baterii z písku
Poslechněte si:
- 00:56 Jak funguje nejmodernější planetárium?
- 16:37 Putování masožravých rostlin
- 26:25 Vrozené vady srdce
- 31:18 Bojí se nás vlci?
- 40:15 Budeme mít baterie z písku?
- 46:25 Tajemná záře nad Sibiří
Hovoří astronom Jakub Rozehnal, botanička Helena Štorchová nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Jak funguje nejmodernější planetárium?
Meteor pozval posluchače do zmodernizovaného planetária v Praze. Zaplněný sál sledoval s úžasem, co všechno je možné na kopuli vidět. Ředitel planetária Jakub Rozehnal popsal, jak celé zařízení funguje: dokonalost obrazu zajišťuje 45 milionů led diod s vylepšeným softwarem. Víte, že LED panely pokrývající kopuli jsou průhledné?
Putování masožravých rostlin
Aldrovandka měchýřkatá je vodní masožravá rostlina, jejímž výzkumem se dlouhodobě zabývá dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV. Nová podrobná genetická analýza konečně vysvětlila letitou záhadu, jak se rostlina v krátké době rozšířila po většině světa. Jak se drobná rostlina může dostat z Balkánu do Austrálie? Potřebuje k tomu pomocníky a štěstí.
Vrozené vady srdce
Zhruba třetina promile dětí trpí po narození kombinací čtyř vrozených srdečních vad, takzvanou Fallotovou tetralogií. Při ní vinou anomálního uzpůsobení cév kolem srdce krev neproudí naplno plícemi a tělo strádá nedostatkem kyslíku.
Obtíže postižených dětí se stupňují s věkem, poněvadž rostoucí organismus potřebuje kyslíku stále víc. 29. listopadu 1944 se problém podařilo poprvé odstranit chirurgicky. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Bojí se nás vlci?
Ne, nespletli jsme se. Opravdu nás nezajímá, jestli se člověk bojí vlka. Všichni v sobě máme tento strach zakořeněn. Ale co vlk? V naší přírodě je už velmi dlouhou dobu chráněn. Vrací se k nám a na našem území máme stovky vlků. Protože jim od nás nehrozí cílená likvidace, nedošlo k tomu, že zapomněli, jak pro ně můžeme být nebezpeční? Co když se nás už přestali bát? Nový výzkum představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Budeme mít baterie z písku?
Určitě jste slyšeli o mnoha druzích baterií, ale baterie z písku zní nevěrohodně. Přesto se právě teď buduje u finského hlavního města Helsinek. Tato baterie bude úložištěm přebytečné energie ze solárních a větrných elektráren.
Písek se rozžhaví na 600 stupňů a pak bude schopen ohřívat vodu. Celá baterie bude v podzemí. Největší pískovou baterii světa nám představil prof. Petr Kulhánek z ČVUT.
Tajemná záře nad Sibiří
„Pro Alexandra a Vasila to měl být jen další let nad nekonečnou tundrou. Když ale spatřili temnou jizvu v krajině, pochopili, že jde o něco mimořádného. Pod nimi zela díra široká dvacet pět metrů, hluboká přes padesát. Nebyl to kráter po bombě – měl hladké stěny a tvar dokonalého válce, jako by někdo obrovským vrtákem prorazil permafrost a vyvrhl stovky tun zeminy.“
Takhle dramaticky začíná další kapitola z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
