Meteor o záhadných záblescích z vesmíru, pocení a dracích

8. srpen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Potící se žena
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:17 Jak funguje pocení?
  • 08:55 Největší problémy matematiky
  • 14:57 Záhadné radiové záblesky z vesmíru
  • 22:06 Žijí v Indonésii draci?
  • 26:50 Jak vypadal genom dinosaurů?

Jak funguje pocení?

Při letních vedrech víc než kdy jindy zažíváme, co to obnáší, být zpocený. Statistiky ukazují, že průměrný obyvatel tropických krajin vyprodukuje za svůj život 70 až 150 tun potu. To je nějakých 3,5 litru denně. Naše tělo se tím ochlazuje. Jak to přesně probíhá?

Proč kapalina na povrchu našeho těla dokáže ochladit nitro? Pot je převážně složen z vody a ta má velkou tepelnou kapacitu. Vypaření jednoho litru vody v bytě povede ke snížení teploty vzduchu až o 10 stupňů. Jak přesně funguje pocení vysvětlil Jan Havlík z VŠCHT.

Největší problémy matematiky

David Hilbert (1907)

V průběhu 19. století se matematika velmi rozrostla a stávala se až nepřehlednou změtí poznatků, tvrzení a důkazů různé síly. Někteří učenci volali po „inventuře“, která by královnu věd vystavěla na co nejmenším počtu tvrzení, zato co nejpřísněji prověřených, ze kterých by se daly odvodit všechny poznatky oboru.

V čele hnutí stál profesor David Hilbert z Göttingenu, pravděpodobně největší matematik doby. Ten představil třiadvacet nevyřešených matematických problémů, kterým přisuzoval zásadní význam. Kolik jich bylo dodnes vyřešeno? I to jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Záhadné radiové záblesky z vesmíru

Vesmír

Astronomové se potýkají s nevyřešenou záhadou. Čas od času přijde z vesmíru velmi krátký radiový záblesk neznámého původu. Trvá jen několik milisekund. Jde o jakýsi „hvizd“, který zpočátku piští a pak přejde do hlubších tónů. Krátkého záblesku si dlouho nikdo ani nevšiml, a když ano, myslelo se, že jde o náhodný šum.

Dnes je ověřeno, že záblesky skutečně přicházejí z vesmíru, a to z obřích vzdáleností. Vědci předpokládali, že objekt, který takhle zasvítí, je zničen explozí. Jenomže se několikrát stalo, že se záblesk ze stejného místa zopakoval. O záhadě dnešní astronomie hovořil Jiří Grygar.

Žijí v Indonésii draci?

Ještě počátkem 20. století se šířily zprávy o tom, že v Indonésii žijí draci.  A tak se šel roku 1912 nizozemský přírodovědec Peter Ouwens na vlastní oči přesvědčil, jestli že tam draci jsou. Byl překvapen. Sice nemají křídla ani nechrlí oheň, ale respekt budí.

Varan komodský

Jde o ještěry – varany komodské. Největší měří přes 3 metry. Moderní věda u varanů odhalila, že varan dokáže dokonale detekovat hormony a feromony, a tudíž velice účinně vyhledávat a pronásledovat kořist.

Taky se ukázalo, že si během evoluce pohrával s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sám chránil před svým jedem, který vyvolává krvácení. V Meteoru o tom četl ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek ze své připravované knihy Knižního klubu Supi v hotelu Continental.

Jak vypadal genom dinosaurů?

Umělecká rekonstrukce ptakoještěrů

Málokdy věda používá slovo „nikdy“. Existují výjimky, u kterých se odborníci shodnou, že jejich realizace by byla porušením přírodních zákonů. Ty na rozdíl od lidských porušit nelze. Výroba stroje času tedy patří do stejné kategorie jako klonování dinosaurů.

DNA dinosaurů se nemohla dochovat, časem se rozpadá. Přesto vědci nedávno dinosauří genom studovali a využili při tom toho, že potomky dinosaurů jsou dnešní ptáci. Co bylo o dědičné informací dinosaurů zjištěno v Meteoru představil publicista Vladimír Socha.

Sherlock Holmes a případ dvou houslistů

Meteor vám o letních prázdninách přináší unikátní průřez detektivek napsaných v 70. a 80. letech přímo pro Meteor. Se Svatoplukem Benešem v roli fenomenálního detektiva. Spisovatel Rudolf Čechura přidal legendárnímu detektivovi nadhled i humor.

Sherlock Holmes a případ dvou houslistů

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Účinkují: Svatopluk Beneš, Bohumil Pastorek, Jiří Holý, Jan Řeřicha, Jiří Samek a Michal Suchánek.
Hudba: Petr Skoumal
Režie: Jiřina Martínková
Premiéra: 7. 10. 1989

Poslouchejte jen do soboty 7. září 1989.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

Věda na sítích

Obrázek
Věda On Air na Facebooku

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

Nebojte se klasiky!

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?