Proč se potíme?

Všechno, co sníme, se přeměňuje na energii a při procesu přeměny vzniká množství tepla, kterého se musíme zbavovat. Pokud je okolní teplota blízká teplotě těla, nestíháme se chladit a musíme zapojit aktivní mechanismus ochlazování. Pocení.

Zjednodušeně řečeno, vylučováním potu se tělo ochlazuje a také spotřebovává energii. „Pot nás ochlazuje díky tepelné kapacitě vody. Molekuly vody jsou propojeny vodíkovými můstky a drží velmi dobře pohromadě. Pokud je chceme odpařit, tedy oddělit molekuly a uvolnit je do vzduchu, tak je nutné vazby přerušit,“ vysvětluje chemik Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze.

Hubnutí pocením

Právě rozbíjením chemických vazeb se spotřebovává obrovské množství energie. „Stačí velice malé množství potu na těle, abychom odebrali z našeho těla poměrně velké množství energie,“ říká chemik. To je jistě dobrá zpráva pro všechny, kteří chodí běhat a cvičit – vypotit se a zhubnout.

Čtěte také

Voda má vysokou tepelnou kapacitu. Odpaření přibližně jednoho litru vody může v průměrném bytě ochladit vzduch až o 10 stupňů celsia! Stačí opravdu malé množství vody, které vyprodukujeme naším potem, abychom se efektivně ochlazovali.

Voda na špagety a pot

Koncentrace vody těsně u našeho těla je 100 procent, ale kousek od něj už je vzduch na vodu výrazně chudší. Voda tak má přirozenou tendenci přecházet do okolního prostředí – odpařovat se. I samotný odpar, tedy to, že voda mění skupenství z kapalného na plynné, spotřebovává hodně energie.

Množství energie dané odparem je přibližně sedmkrát větší, než kdybychom chtěli vodu ohřát z 20 stupňů až k bodu varu. Nebo řečeno obráceně: ohřát vodu k varu spotřebuje sedmkrát méně energie než vařící vodu odpařit a přeměnit na plyn (páru).

Vezměme si obyčejný příklad z kuchyně. Když vaříme vodu na špagety, začne vřít už za pár minut, ale neodpaří se hned, těstoviny v ní pak můžeme nechat bublat klidně další hodinu (i když to už rozhodně nebudou al dente…).

Molekuly pocení

Ochlazování je velmi efektivní proces. Jediným úkolem člověka je dostat vodu z potu na povrch těla a pak už se vše děje samovolně. Co je vlastně energie, o které mluvíme? Je to pohyb molekul. Molekuly vibrují – a ty, které mají největší rychlost a dostatek energie, tak „ulétnou“, na těle nám zůstávají pomalejší, studenější molekuly.

Tělesnou teplotní regulaci pomáhá zajišťovat krevní oběh. Funguje podobně jako radiátor v bytě. Rozhání krev po celém těle a do kapilár na jeho povrchu. „Když je nám horko, rozšíří se kapiláry, zčervenáme a teplo uniká do okolí. Naopak pokud nám je zima, kapiláry se stáhnou, jsme bledí a teplo se nám udrží vevnitř,“ vysvětluje Jan Havlík.

Co je vlastně pot

Za klidových podmínek vytvoří tělo asi 200 ml potu denně. V případě zátěže ale tvorba potu stoupá. V extrémních situacích, jako jsou třeba ultramaratony, práce sklářů, hutníků, horníků nebo stavbařů v tropických oblastech, může jít až o 10 litrů potu za den.

Pot je výměšek potních žláz, jehož hlavní složkou je vždy voda, vedle ní pot obsahuje také různé množství iontů (sodík, hořčík, draslík, chlór). Proto je vhodné při nadměrném pocení doplňovat vždy nejen vodu, ale i minerály. Myslet na to bychom měli při těžké práci, sportovních výkonech i při horečce.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.