Dokumentaristka Silvie Dymáková: Přijdu si jen jako prostředník, který dává věcem směr
Za svůj dokument Šmejdi získala Českého lva. „Babička mi dávala hrnce a další věci, které pocházely z předváděcích akcí. Tak jsem jednou jela s ní,“ vzpomíná. Proč a jak se rozhodla pro svojí profesi? Je těžké získat si důvěru lidí? Jak vznikl její nadační fond a co je jeho smyslem? Co dělá, aby načerpala novou energii?
„Nemám pocit, že bych se vědomě o něco snažila. Přijdu si pouze jako prostředník, který dává věcem směr. Děje se to nějak samo a stejné to bylo i u „Šmejdů“. Dveře se začaly otevírat a projekt přitáhl spoustu úžasných lidí, bez kterých by nevznikl. V žádném případě to není a nebyla jen zásluha Silvie Dymákové, ale lidí, kteří tomu věřili.“
Natáčení bylo pro tvůrkyni složité. „Byla jsem v rozhodovací paralýze, že buď budu při předváděcí akci lidem pomáhat a nic nenatočím, nebo je v tom nechám a budu mít záběry.“
Konzultovala i s psychoterapeutkou. „Nedokázala jsem se srovnat s tím, že jsem v několika případech jen přihlížela a nic neudělala. To pro mě bylo úplně to nejtěžší. Cítila jsem jako osobní selhání to, že jsem to viděla a nic neudělala.“
Dokumentaristka teď komunikuje se Srbskem, kde se s podvodnými akcemi roztrhl pytel. „Poskytla jsem jim film zdarma, osvětově, takže se tam teď pouští seniorům, aby dokázali rozkrýt manipulaci. Ať film slouží tam, kde má,“ uzavírá Silvie Dymáková v Blízkých setkáních.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
