Zlato jako kov, který ovlivňoval dějiny: Od legend o Eldorádu, přes alchymii až k umění šperkařů

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dobývání Mexika: Hernán Cortes ve Vera Cruz

V lidských dějinách hrálo jednu z hlavních rolí. Dokázalo vyvolávat stěhování národů, ničit i povznášet ekonomiky, ovlivňovat osudy králů i císařů i stvořit nejkrásnější díla světa.

Zlato je neuvěřitelně odolné. Nepůsobí na něj vnější vlivy, nerezaví, je odolné vůči kyselinám, zásadám i solím. Rozpouští se pouze v lučavce královské a směsích kyanidu. Je i snadno zpracovatelné a v minulosti bylo i snadno dostupné. Bylo tedy prvním kovem, který začali lidé těžit a využívat.

Zlato je i ve vodě

Moře a oceány naší planety mají v sobě milión tun zlata

Zlato je v podstatě všude. Z hornin putuje do vody, do rostlin i živočichů. Najdete ho rozptýlené i ve vesmíru. Je v železných meteoritech, kamenných meteoritech, sklovitých tektitech a v měsíčním prachu.

Zlato je i v zemské kůře a mořské vodě. Tam je rozptýleno od jedné tisíciny až do 6 mg zlata na metr krychlový. Takže moře a oceány naší planety mají v sobě milión tun zlata.

Celkové množství zlata vytěžené člověkem se odhaduje na závratných 75 000 až 117 000 tun a kdo ví, kolik se ho ještě nenašlo. Lidé přitom těží zlato nejméně 6000 let. Nejstarší doklady o použití zlata se datují do Přední Asie do doby kolem roku 6000 př. n. l.

Z Evropy pocházejí první nálezy zpracovávaného zlata zřejmě z 5. tisíciletí př. n. l. z nekropole v bulharské Varně.

Zlato provází všechny civilizace

Jeden z artefaktů z Tutanchamovy hrobky

Patrně největší zlatý poklad objevili archeologové v hrobce 18letého egyptského faraona Tutanchamona, který vládl do roku 1339 př. n. l. Jeho rakev, sarkofág, trůn, stovky nejrůznějších sošek a šperků byly zhotoveny z devíti tun zlata. Jeho cena byla znásobena dokonalým uměleckým zpracováním.

Vládci jihoamerické říše Inků žili v palácích ze zlata, oblékali se do zlatých hábitů a nosili zlaté šperky. U příležitosti narození svého prvního syna dal Inka Huyana Kapak ukovat řetěz ze zlata, který neslo 180 mužů. Chrám Inky Kuri Kanči stál ve zlaté zahradě, kde byly tráva, květy, ptáci i zvířata zhotoveny ze zlata.

Roku 1519 dostal konkvistador Hernando Cortéz od vládce Aztéků Montezumy bohaté dary, které měly uklidnit jeho dobyvačnost. Byly mezi nimi dva límce ze zlata a drahokamů a 28 kg zlatých valounů.

Na zlato velmi bohaté byly rovněž indiánské říše na území Kolumbie. Jeden z vládců se tam při obřadech celý pomazal zlatým prachem a ten pak ze sebe rituálně smýval ve vodách jezera Guatavita. Tento akt se stal základem legendy o zlatém Eldorádu. Ačkoliv část zlata byla vylovena už v době konkvisty, značná část pokladu dodnes nejspíš leží na dně jezera.

Zlatonosné Čechy a Praha alchymistů

Alchymista vyrábějící zlato

I Čechy měly po staletí pověst zlatonosné země. Zlato se rýžovalo na Otavě, Volyňce, Blanici, Lomnici, Vltavě a dalších řekách. Od středověku vzkvétalo i dolování. Ve Zlatých horách, v Kašperských Horách i kolem Jílového u Prahy. A právě tam se za zlatým pokladem vypraví dnešní Expedice.

Česká zlatá doba nastala v letech 1576–1611, za  časů vlády Rudolfa II. habsburského, kdy se Praha stala metropolí Svaté říše římské a pražský císařský dvůr vyhledávaným místem učenců, umělců i mágů a dobrodruhů.

Každý, kdo v říši i mimo ni něco znamenal a chtěl něčeho dosáhnout, musel Prahu navštívit. Ta se tak stala městem plným astronomů, astrologů i alchymistů, kteří se pokoušeli vyrobit kámen mudrců i zlato. O nich vám v Expedici poví historik Ivo Purš z Ústavu dějin umění akademie věd.

Kousky legendárního šperkaře

Replika jednoho ze zlatých vajec Petera Carla Fabergého

Jakou roli hrálo ve šperkařství? V tomto oboru byl patrně nejproslulejší petrohradský klenotník Peter Carl Fabergé. Ten v letech 1884–1917 dodával každý rok ruské carevně velikonoční zlaté vejce.

Jedno z vajíček mělo např. emailovou skořápku a uvnitř zlatý žloutek. V něm se skrývalo miniaturní kuřátko, v tom pak napodobenina carské koruny a malý přívěsek. V roce 1911, kdy byla otevřena transsibiřská magistrála, byla ve velikonočním vajíčku platinová lokomotiva se zlatými vagóny. Jaké kousky dělají šperkaři dnes?

Spustit audio
autoři: Josef Kluge , Markéta Ševčíková

Související