Meteor o kyslíkové otravě, pitné vodě a polárním víru
Poslechněte si:
- 01:12 Co způsobilo kyslíkovou revoluci?
- 10:17 Přijdeme o pitnou vodu?
- 19:49 Nová výroba oceli
- 22:35 Způsobí polární vír krutou zimu?
- 38:03 Jak chobotnice ovládá svá ramena?
- 45:55 Když se oheň potká s větrem?
Hovoří chemik Jan Havlík, hydrogeolog Martin Pivokonský nebo meteorolog Martin Novák. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 čte Karel Zima.
Co způsobilo kyslíkovou revoluci?
Byla to největší otrava v dějinách planety. Dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV popsal, co se dělo před více než 2 miliardami let. Sinice zaplavily atmosféru kyslíkem, což zničilo většinu tehdejšího anaerobního života a otevřelo prostor pro vznik kyslíkové biosféry. Proč k tomu došlo? Kde se bral kyslík a proč se nestačil pohlcovat? Co pomohlo sinicím k tak rychlému množení?
Přijdeme o pitnou vodu?
Zimy už nejsou tak bílé, jak bývaly, takže tající sníh nedoplňuje zásoby podzemní vody. Je i méně dešťových srážek. Postupně vody ubývá na Vysočině, Znojemsku, Polabí na Kolínsku, severozápadě Čech a Jižní Morava patří mezi nejsušší oblasti Evropy. Vody v podzemí ubývá. Znamená to, že přijdeme o pitnou vodu? Doc. Martin Pivokonský z Ústavu pro hydrodynamiku AV říká, že existuje snadné řešení.
Nová výroba oceli
V 50. letech 19. století objevil Henry Bessemer první hromadný způsob výroby oceli z roztaveného surového železa jeho profukováním vzduchem v konvertoru s kyselou vyzdívkou. Ukázalo se však, že to funguje pouze na železné rudy, které neobsahují fosfor. A těch byla menšina. Takže kdo dokáže odstranit z litiny i fosfor, stane se boháčem.
Povedlo se to Sidney Thomasovi a 22. listopadu 1877 získal první patent. Jak problém vyřešil? Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Způsobí polární vír krutou zimu?
Asi jste to také slyšeli – letošní zima prý bude krutá. Bude velký mráz, protože slábne tzv. polární vortex – velký vír, který se točí kolem severního pólu. Martina Nováka z ČHMÚ v Ústí nad Labem jsme se zeptali, jestli je to pravda a co ten vír vůbec je. Odpovědi vás pravděpodobně překvapí.
Jak chobotnice ovládá svá ramena?
Mít osm končetin opatřených jemnou motorikou, senzory a velkými schopnostmi, je velmi náročné na koordinaci. Přesto vidíme, že chobotnice všechno bravurně zvládají. Vědci udělali experiment, ve kterém podrobili chobotnice stejnému testu, který byl už dávno proveden s lidmi.
Zakryli chobotnici skutečné rameno a ukázali jí atrapu. Pak sahali stejně na atrapu i skutečné rameno a po chvíli vzali pinzetu a prudce škubli atrapou. Jak myslíte, že chobotnice reagovala?
Když se oheň potká s větrem
„TOHLE NENÍ CVIČENÍ!“ zakončil Edgar svůj příspěvek na sociálních sítích. Doufal, že varování uposlechne co nejvíc lidí. Na obzoru už zářila oranžová obloha – požár se blížil a jedinou šancí bylo utéct.
Takhle dramaticky začíná další kapitola z knihy geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Ukazuje tragickou situaci, ke které došlo v roce 2024 v Kalifornii. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
