Meteor o souznění mozků, českém vynálezci a záludné matematice
Poslechněte si:
- 01:03 Skvělý český vynálezce Ludvík Očenášek
- 15:14 Založení hvězdárny v Greenwichi
- 19:29 Na co jsou hrdi čeští vědci?
- 28:38 Dají se koordinovat mozky?
- 37:08 Když o lásce rozhoduje jízdní řád a matematika
Skvělý český vynálezce Ludvík Očenášek
10. srpna si připomínáme 70 let od úmrtí významného českého vynálezce Ludvíka Očenáška. Co všechno se vešlo do jednoho života: Konstruktér, vynálezce, továrník, Baťův zaměstnanec, významný účastník protirakouského odboje za první světové války, bojovník na barikádách na konci druhé světové války, tvůrce ozvučení sletů na Strahově, muž jehož bustu najdete v Síni slávy tvůrců kosmonautiky v americkém Smithově muzeu. Očenáškův famózní život a dílo nám představil bývalý redaktor Meteoru Ivo Budil.
Založení hvězdárny v Greenwichi
Greenwichský nultý poledník zná dnes každý. Jenže vždy nebyl nultým celosvětově. Konkuroval mu např. pařížský poledník. Co je na Greenwichi tak důležitého, že se podle této části Londýna jmenuje poledník? Hvězdárna. Královská hvězdárna. A má moc zajímavou historii. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Na co jsou hrdi čeští vědci?
Vědec by měl bádat, vynalézat a přicházet s něčím novým. Na výsledky své práce by měl být hrdý. Položili jsme otázku „Na co jste nejvíce hrdí, co se vám z profesního hlediska povedlo nejvíc?“ 10 členům Učené společnosti ČR. Možná budete překvapeni, že ve většině jsou hrdni na něco jiného. Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.
Dají se koordinovat mozky?
Co si říkají lidé, když si dobře rozumí? „Jsme na jedné vlně“! Nemají při tom na mysli vlnu ani ovčí, ani mořskou, ale… jakou vlastně? Je to jen fráze, která nemá hlubší význam? Co na to říká moderní neurologie? Nemohla by tou společnou vlnou být vlna mozková? Dnes už umíme sledovat činnost mozku a víme, že vysílá vlny v závislosti na tom, co mozek dělá. CO když dva lidé a či dvě zvířata provádějí stejnou činnost? Jsou pak stejné i jejich mozkové vlny? Nový objev představil biolog prof. Jaroslav Petr.
Když o lásce rozhoduje jízdní řád a matematika
Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru "Mate-matika?" Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika doc. Mirko Rokyty z MFF UK. V šestém díle se mládencem, který se dost svérázným způsobem rozhoduje mezi dvěma slečnami – matematikou! Poslechněte si náš příběh.
Související
-
Meteor o nekonečném hotelu, nesrovnalostech o Janu Husovi a očkování proti vzteklině
01:04 Upálení Jana Husa a zatmění Slunce 12:05 Očkování proti vzteklině 16:10 Nové důkazy o Tunguské katastrofě 28:25 Co se líbí vědcům? 35:58 Nekonečný hotel budí úžas!
-
Meteor o pavoučím lepidle, skryté galaxii a výhře díky matematice
01:23 Pavoučí lepidlo 10:43 Věstonická venuše 14:58 Překvapivý nález trilobita 22:50 Co štve vědce? 29:15 Skrytá galaxie 36:53 Jak vyhrát auto díky matematice?
-
Meteor o evolučním zázraku, dospívání a šimpanzích píšících román
01:05 První lidé na Měsíci 06:38 Proč se prodlužuje dospívání? 16:30 Co poradit začínajícímu vědci? 24:24 Evoluce jako přes kopírák 29:42 Dokáží šimpanzi napsat román?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka