Meteor o letu ptakoještěrů, nemagnetických magnetech a jedovatých rajčatech

Jak rychle létali ptakoještěři?

Párek letících pterodaktylů|foto:Shutterstock

Ptáci a ptakoještěři. Mají křídla, ale jen jedni peří. Žili po nějakou dobu současně ale příbuzní nejsou. Ptáci se vyvinuli z dinosaurů, a to byla úplně jiná skupina než ptakoještěři.

Jejich kosti ukazují, že mohli dorůstat mnohem větších rozměrů než naši ptáci. Znamená to, že byli i rychlejší? Paleontolog Vladimír Socha popsal nejnovější výzkum rychlosti letu. Předletěl by nás ptakoještěr na dálnici?

Pomohou nám nemagnetické magnety?

Čtěte také

Meteor o černé lávě, nové počítačové paměti a osudu naší Galaxie

Před týdnem jsme si říkali o spintronice. Tento obor vyvinul nový druh magnetického záznamu založeného na tom, že elektron reaguje na změnu orientace vnějšího magnetického pole.

Nové paměti MRAM už se dají zakoupit v obchodě. Ale výzkum se nezastavil. Vědci se pokoušejí zvýšit rychlost záznamu pomocí nemagnetických magnetů. Princip popsal čerstvý držitel medaile Za zásluhy od prezidenta republiky prof. Tomáš Jungwirth z Fyzikálního ústavu AV.

Objev krevních skupin

MUDr. Jan Janský, český lékař, psychiatr, profesor Univerzity Karlovy, objevitel čtyř krevních skupin|foto:ČTK

Na samém počátku 20. století vysvětlil rakouský patolog Karl Landsteiner existencí tří takzvaných krevních skupin. Jen o pár let později se mladý psychiatr Jan Janský pokusil využít shlukování erytrocytů k diagnostice duševních onemocnění. Vyšetřil krev 3160 duševně nemocných pacientů a potom i zdravých lidí, ale žádnou psychopatologickou vazbu nenašel.

Zato nezávisle objevil a správně klasifikoval všechny čtyři krevní skupiny, a především na rozdíl od Landsteinera pochopil, že jejich počet je konečný. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pěstují si termiti houby?

Termiti|foto:Shutterstock

Po celá tisíciletí je člověk závislý na produktech zemědělství. Zajistit si úrodu svou prací a nespoléhat se jen na to, co samo vyroste, ale není jen doménou člověka. Biolog prof. Jaroslav Petr představil druh termita, který si pěstuje houby. Velmi pečlivě se o ně stará a velmi účinně odstraňuje plevel. Teď se ukázalo, že si dokonce pomáhá bakteriemi.

Stávají se rajčata jedovatými?

Rajčata|foto:Jolana Nováková, Český rozhlas

Rajčata pocházejí z amerického kontinentu z oblasti And. Divoké formy měly plody malé jako třešně. Pak je začali pěstovat Aztékové a Mayové a postupně se dostaly do celého světa.

Vědci sledují na Galapágách zajímavý vývoj rajčat, které se vracejí ke své původní schopnosti vyrábět jedovaté látky a tím se chránit před pozřením. Jaké překvapení přineslo studium jejich DNA, vysvětlil genetik dr. Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky AV.

Jak spočítat vliv oxidu uhličitého?

Vliv oxidu uhličitého|foto:Unsplash, Licence Unsplash, ©

Z oblohy plné mraků se stala „obloha plná čísel“. Ano, když chcete rozumět atmosféře, nestačí hezké metafory ani dlouholetá zkušenost lovce bouří. Potřebujete rovnici za rovnicí, síť bodů, která rozseká Zemi i vzduch nad ní na malé kostičky, a stroj, který milionkrát denně spočítá, co se v každé té kostičce stane dál. Tomu říkáme model.

Cesta k němu vůbec nebyla jednoduchá, jak nám doloží nová kniha geofyzika Petra Brože Geostorky 2 z nakladatelství Knihy Dobrovský. Příběhy obyčejných lidí i vědců čte Karel Zima.