Meteor o pavoučím lepidle, skryté galaxii a výhře díky matematice

Pavoučí lepidlo pro kutily

Pavučina|foto:Fotobanka Pixabay

Obyčejně je lepidlo po vytlačení z tuby tekuté. Právě v tu chvíli dokáže spojit dva kusy k sobě. Pak ztvrdne, a když ho třeba rozříznete, už nelepí. Představte si ale lepidlo, které lepí a lepí, i když je na vzduchu týdny. Neztrácí svou vlastnost ve venkovním prostředí a stále plní požadovanou funkci.

Takové ideální lepidlo dokáží vyrobit pavouci. Potřebují totiž, aby se hmyz po nárazu do pavučiny neodrazil, ale zůstal polapen. Jejich lepidlo má úžasné vlastnosti, které teď zkoumali vědci. Proč ho nedokážeme vyrobit uměle v laboratoři? Podrobnosti přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak byla objevena Věstonická venuše?

Věstonická venuše|foto:Český rozhlas

Věstonickou venuši zná každé dítě školu povinné. Soška nahé ženy vzbudila při svém objevu úžas. Úžas nad tím, že lidé už před 25 tisíci roky vládli sochařskému umění. Soška byla totiž vyrobena z pálené hlíny.

Jaké byly okolnosti objevu ze dne 13. července 1925? A proč se stala soška tak významným symbolem, i když byly nalezeny i sošky jiné? To jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Překvapivý nález trilobita

Trilobit|foto: Creative Commons (CC BY-SA 3.0), Michael C. Rygel

Nalézt trilobita není nic až tak zvláštního. Je to nejčastěji nalézaná zkamenělina na našem území. Není divu, v dávných dobách jsme byli na dně mělkého moře, které bylo jejich rájem. Navíc trilobiti žili na Zemi zhruba 300 milionů let a patří mezi nejúspěšnější třídu živočichů vůbec.

Není překvapivé, že se jich zachovalo formou zkamenělin takové množství. Přesto nedávno jeden nález trilobita překvapil i zkušeného paleontologa Štěpána Raka z Muzea Českého krasu v Berouně.

Co vědce nejvíc štve na jejich práci?

Věda|foto:Fotobanka Pixabay

Každé povolání má své klady a zápory. Jak jsou na tom vědci? Zeptali jsme se 10 členů Učené společnosti ČR, aby upřímně řekli, co je štve na jejich práci. Jejich odpovědi se až neuvěřitelně podobaly.

Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.

Skrytá galaxie za humny

Velký Magellanův oblak|foto: John Drummond, Possum Observatory

Je to jako procestovat celou Francii a nevšimnout si Paříže. Tak nějak si připadali astronomové, když až nedávno objevili obří galaxii, která se nachází v našem těsném sousedství. Svým rozměrem se dá srovnat s Velkým Magellanovým oblakem, který na obloze zabírá plochu 20 x 20 měsíčních úplňků.

My, obyvatelé severní polokoule nemáme osobní zkušenost, jak na obloze vypadá, protože září na jižní obloze, jen asi 20 stupňů od jižního pólu. Nicméně jde o úchvatnou podívanou. Jak je možné, že další, podobně velká galaxie se skrývala? Vše vysvětluje Jiří Grygar.

Jak vyhrát auto díky matematice?

Automobil|foto: PIRO4D, Pixabay, CC0 1.0

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK.

V druhém díle nahlédneme do domácnosti běžného manželského páru, který sleduje televizní soutěž o automobil. Měla by soutěžící větší šanci na výhru, kdyby poslechla, co radí matematika?