Meteor o dobrém sluchu komárů, dnu pravěkého moře a banánovém dopingu

Komár
Komár
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:42 Hnojení zabránilo hladomoru
  • 12:21 Za čísly 1, 2, 3 nemusí vždy být 4
  • 19:10 Falešná studená fúze
  • 23:45 Virtuální realitou na dno pravěkého moře
  • 36:00 Slyší nás komáři mluvit?
  • 47:46 Banánový doping

Jak hnojení zabránilo hladomoru

Hladomor

Roku 1918 dostal Nobelovu cenu za chemii Němec Fritz Haber. Ten později nechvalně proslul vynálezem bojového plynu Cyklon B. Jeho zásluhy o lidstvo jsou přesto velké a Nobelova cena to jasně dokládá. Vymyslel totiž způsob, jak vyrábět dusíkatá hnojiva. Ta pomohla zasytit lidstvo. Odhaduje se, že bez nich bychom dnes potřebovali 4x větší zemědělské plochy. Bohužel výroba těchto hnojiv přispívá ze 2 % k oteplování Země. Problémem je, že to neumíme jinak. Proč to nejde, vysvětlil v Meteoru dr. Jan Havlík z VŠCHT.

Za čísly 1, 2, 3 nemusí vždy být 4

Matematika

Matematika nám ukazuje, jak často může selhávat lidská intuice, pokud použijeme vždy tu nejjednodušší analogii. Například pokud nahradíme posloupnost čísel 1, 2, 3 tak, že dáme místo čísla 3 číslo 4 a zeptáme se: Jak byste analogicky nahradili posloupnost čísel 6, 7, 8? Drtivá většina lidí automaticky řekne, že místo 8 musíme dát číslo 9, tedy číslo také o 1 vyšší než to, které tam bylo předtím. Matematik doc. Petr Klán z FIT ČVUT ukázal, že to tak být nemusí.

Falešná studená fúze

Fúze

V roce 1989 se po celém světě psalo o naprosté revoluci, protože se podařilo provést fúzi chemických prvků za pokojové teploty. Očekávaný nový zdroj čisté energie byl na spadnutí. Problém nastal ve chvíli, kdy se pokoušeli i jiní odborníci postup autorského týmu napodobit. Ukázalo se prostě, že to nejde. Sen o fúzních reaktorech trvá jenže s největší pravděpodobností se to bez obřích teplot neobejde. Výročí falešného objevu jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Virtuální realitou na dno pravěkého moře

Česká geologická služba připravila ve svém knihkupectví v Praze na Klárově skvělou podívanou pro všechny milovníky pravěku. Díky 3D brýlím se můžete podívat na prostorovou animaci a ocitnout se na dně pravěkého moře. Ponoříte se postupně do 4 různých lokalit a u každé se dozvíte, jací živočichové a rostliny tam tehdy žili. Důležité je, že vše vznikalo pod přísným dohledem odborníků, takže výsledek je podle nejnovějších poznatků soudobé vědy. V Meteoru nás pravěkými moři provedl autor animací Martin Lisec.

Slyší nás komáři mluvit?

Komár

Je to neuvěřitelné, ale komáři nás nejen cítí a poznají, že hřejeme, ale také slyší naši řeč. Znamená to, že se vyplatí před komáry mlčet? Dosah jejich sluchu je celkem velký – bezpečně nás uslyší na 10 metrů. Nové měření vědců ukázalo, že mají zvláštní ucho, které je citlivé právě na frekvencích lidského hlasu. Jiným vědcům se pak podařilo přijít na to, jak komáry přesvědčit, že jsou sytí, přestože nic nepozřeli. Díky tomuto triku způsobeného jedinou molekulou, by bylo možné vyvinout zcela nový druh repelentu. O komárech nám vyprávěl biolog prof. Jaroslav Petr.

Banánový doping

Banány

Říká se, že není dobré skladovat banány v chladničce, protože jejich slupka zhnědne, nebo dokonce zčerná. Také se říká, že pokud chcete, aby nějaké ovoce rychleji dozrálo, pomůže ho dát do plastového sáčku společně s banány. Vypadá to jako trochu podivný nápad, ale má reálný základ: pokud to uděláte, využijete chemické vlastnosti jedné látky, kterou banány produkují. V Meteoru jsme si o tom četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme při krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 27. března správně na soutěžní otázku z konce pořadu na adresu meteor@rozhlas.cz.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související