Jak se vyrábí svítící sliz?

13. říjen 2018
Chemik Jan Havlík objektivem Khalila Baalbaki

Chemik Jan Havlík je zapáleným popularizátorem vědy, přesněji řečeno své oblíbené chemie. Rád dělá a ukazuje zajímavé pokusy. Jeden z nich nám předvedl při fotografování pro Meteor a naživo pak i při speciálním vysílání pořadu k 55. výročí jeho vzniku. Během necelých 10 minut před diváky uvařil „zelený sliz“. Jestlipak ho i ochutnal?

01:22 Jak se vyrábí zelený svítící sliz?

11:26 Když byl ondřejovský teleskop nový

16:33 Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus

32:42 Paroží dává jelenům zabrat

42:57 Technický div světa v Nizozemí

Jan Havlík se ochotně nechal zpodobnit jako nadšený kuchtík s hrncem a vařečkou. „Já velmi rád vařím i v běžném životě. Vaření v kuchyni má jednu obrovskou výhodu – můžete olizovat vařečku. To v chemii nemůžete, alespoň tedy ne dlouhodobě,“ směje se Jan Havlík z Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) a Ústavu organické chemie a biochemie AVČR (ÚOCHB).

Kuchařská čepice se serotoninem

Při fotografování si nechal na hlavu nasadit kuchařskou čepici s chemickým vzorečkem. Nadšení měl vepsané nejen ve výrazu obličeje, ale doslova a do písmene i na čepci. Vzoreček totiž označuje látku serotonin, které se také přezdívá „chemická látka dobré nálady“. Serotonin se uvolňuje v lidském těle ve chvíli, kdy cítíme nadšení a radost…

Na snímku Jan Havlík míchá podivně zelenou mazlavou látku. Stejnou věc uvařil i přímo před návštěvníky speciálního vysílání pořadu Meteor v Národním technickém muzeu. „Je to fluorescenční sliz, na který si můžete i sáhnout,“ říká mladý chemik. „Sliz je dnes obzvláště slizký, pokus se zdařil, jeho krásná zelená barva je způsobena látkou fluorescein, která pohlcuje modré světlo,“ vysvětluje dále Jan Havlík.

Sliz jako pudink – račte ochutnat!

Sliz se prý vaří podobně jako pudink. Jen místo mléka se používá voda. Základními ingrediencemi jsou škrob, pojivo (látka borax) a barvivo fluorescein. „Škrob je na molekulární úrovni dlouhý provázek a borax vypadá podobně jako bodlák. Borax provázky slepí dohromady a dostaneme z nich síť, původní škrobový maz dostane krásné slizové vlastnosti. Výsledkem je látka neodolatelná pro každé dítě od 3 do 99 let,“ ukazuje Jan Havlík spokojeně výsledek svého pokusu.

Zelený sliz byl na dotek docela příjemný, ještě teplý, nelepil ani nešpinil. Ochutnat se ho ale na místě nikdo neodvážil, ani Jan Havlík.

Výstava fotografií

Autorem snímku je rozhlasový fotograf Khalil Baalbaki, který letos v létě vytvořil portréty pěti vědců, spolupracovníků Meteoru. Jeho záměrem bylo nasnímat vědce netradičním způsobem. Ne jako vědátory odtržené od reality, ale jako lidi z masa a kostí, kteří svým povoláním žijí, jsou pro něj nadšeni a ještě k tomu mají smysl pro humor.

Snímky vědců – spolupracovníků Meteoru – si můžete prohlédnout až do konce roku 2018 na výstavě v Národním technickém muzeu v Praze. Fotografie vznikly při příležitosti oslav 55 let Meteoru a doplnily první padesátku portrétů vědců, které vznikly před pěti lety (v době 50. výročí pořadu).  

Spustit audio
autoři: Petr Sobotka, Leona Matušková|zdroj: Český rozhlas

Související