Meteor o evolučním zázraku, dospívání a šimpanzích píšících román

První lidé na Měsíci

Buzz Aldrin na Měsíci behěm mise Apolla 11 |foto: NASA,Public domain,©

„Malý krok pro člověka, ale velký skok pro lidstvo“ nastal 20. července 1969. Člověk poprvé vstoupil na povrch jiného kosmického tělesa než Země. Přelomová událost dějin se podařila jen s vypětím všech sil, a to především ekonomických a technických.

Když se dnes díváme na tehdejší éru prakticky bez počítačů, připadá nám stále obdivuhodnější, že se do toho Američané pustli a uspěli. Projekt Apollo a přistání kosmické lodě v rámci Apollo 11 jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Proč se prodlužuje dospívání?

Dospívání|foto: Profimedia

Kdy je člověk dospělý? První republika uznávala za dospělého jedince, který dosáhl 21 let věku, my máme limit 18 let. Jenže to jsou jen právní limity, nikoli biologické. Mozek člověka se vyvíjí neustále, jak tedy poznat, že už „je hotov“?

Psychologové i neurovědci na to mají odpověď. Navíc se ukazuje, že doba dospívání se postupně prodlužuje. Čím je to způsobeno? Nad těmito otázkami se v Meteoru zamýšlel MUDr. František Koukolík.

Co poradit novému zájemci o vědu?

Věda|foto: Jan Hovad

Stát se vědcem! Ne každý, kdo si to v mladém věku vytyčí za svůj cíl, uspěje. Někomu se nepodaří dokončit vysokou školu, jiný na vědeckou práci nemá předpoklady. Proto jsme se zeptali 10 členů Učené společnosti ČR, co by poradili mladému zájemci o svůj obor.

Odpovídali teoretický fyzik Jiří Bičák, jazykovědec František Čermák, astronom Jiří Grygar, psychiatr Cyril Höschl, fyzioložka Helena Illnerová, matematik Jaroslav Nešetřil, genetik Václav Pačes, chirurg Jan Pirk, imunoložka Blanka Říhová a biochemička Eva Zažímalová.

Chřástal a evoluce jako přes kopírák

Rod Mentocrex patří mezi endemickou faunu Madagaskaru |foto: The Field Museum, Velizar Simeonovski

Každý slyšel o ptáku Fénixovi. Tento bájný pták je součástí mytologií mnoha národů. V podrobnostech se verze liší, ale to hlavní zůstává – Fénix zemře spálením sebe sama a opět se ze svého popela narodí. Něco podobného se podařilo chřástalům v Polynésii.

Sice se neupálil, ale vyhynul. A pak se opět zrodil. Na stejném místě se stejnou genetickou úpravou. Pozoruhodný příběh, v němž hrají hlavní roli zákony evoluce, v Meteoru vyprávěl biolog prof. Jaroslav Petr.

Dokáží šimpanzi napsat román?

Šimpanz|foto: Fotobanka Pixabay

Mate matika? Tedy mate nás matematika? Odporuje někdy výsledek zdravému, selskému rozumu i v případě, kdy ho vypočítá úplně správně profesionální matematik? Právě takovým případům se věnuje nový cyklus Meteoru „Mate-matika?“. Matematika formou příběhů ztvárněných herci s komentářem matematika Doc. Mirko Rokyty z MFF UK.

Ve třetím díle poznáme partu přátel, která je narušena zdánlivě nesmyslným experimentem. Jeden člen se rozhodne zkusit, jestli by šest šimpanzů dokázalo napsat román. Ne záměrně, ale pomocí náhodného ťukání do klávesnice. Zdá se vám to jako nesmysl? Poslechněte si náš příběh.